Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
18 C 49/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 518 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 518 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1 518 Kč od 11. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 518 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1 518 Kč od 11. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala podáním žaloby zaplacení pohledávky ve výši 1 518 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný cestoval dne 29. 1. 2018 autobusem - linkou 35, tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však na pohledávku v celkové výši 1 518 Kč ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požadovala z dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, a to od 11. 3. 2018 až do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Žalovaný dne 29. 1. 2018 v 10:30 hodin cestoval dopravním prostředkem – autobusem, linkou 35 veřejné hromadné dopravy osob, provozovanou žalobkyní, kdy jízdné činilo 18 Kč (viz. Výňatek z ceníku jízdného žalobkyně). Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole číslo (viz Zápis o provedené přepravní kontrole ze dne 29. 1. 2018). Žalovanému tím vznikla povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve Smluvních přepravních podmínkách právnická osoba, a to čl. 4 bod 8 a 12, a ve Výňatku z Ceníku, jejichž splatnost nastala nejpozději 16. kalendářním dnem po provedení přepravní kontroly. Přirážka činila 1 500 Kč, přičemž žalovaný měl možnost zaplatit přirážku na místě ve snížené výši 500 Kč nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 16. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 1 000 Kč (viz. Smluvní přepravní podmínky, Informace pro cestující, Výňatek z Ceníku).
6. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 10. 3. 2020 (viz. Předžalobní výzva k plnění ze dne 10. 3. 2020, Potvrzení o odeslání písemnosti-dodejka). Vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávku ani přes výzvy neuhradil, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně.
7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
8. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
9. Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) , odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, v tehdy platném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
10. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je upravena ve Smluvních přepravních podmínkách právnická osoba, a to čl. IV. bod 14 a zároveň v příloze č. 1, a činí 1 500 Kč.
11. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku . Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 1 518 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti přirážky až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni, jakožto úspěšnému účastníkovi řízení, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. , celkem za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva). Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , k rukám žalobkyně (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).