Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Zp 16/2002

16/2002

U S N E S E N Í

Návrh s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel A. Ž. podal dne 24. června 2002 u Nejvyššího soudu návrh označený jako „stížnost na průběh voleb v koncentračním táboře ČR – Praha - Pankrác“. Uvádí, že mu nebyla dána možnost volit ve volební místnosti, dále že mu nebyla dána možnost volit za plentou, přičemž „volba probíhala pod přímým otevřeným pohledem ozbrojenců v čele s hlavním represorem s tradičně zakrytým identifikačním číslem – prý vedoucím výkonu vazby“. Jelikož neexistoval vzor úřední obálky na vložení volebního lístku, není vůbec patrno, do čeho byl tento lístek vkládán, a dále, že „plechovka na volební lístky“ rozhodně nevypadala jako volební urna. Navrhovatel se domnívá, že z důvodu nezákonného průběhu volby, která byla organizována veřejnými činiteli z řad ozbrojené skupiny – VS ČR, v čele se zákony organizovaných způsobem překračujícím ředitelem věznice, mohlo dojít nejen k likvidaci všech volebních lístků a nahrazení jinými, ale i ke zcela jiným činnostem.

Odpůrce - Státní volební komise - podal k návrhu vyjádření dne 27. 6. 2002. Ve svém vyjádření uvádí:

Podle ustanovení , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního zákona tj. , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění (dále jen „ “). Podle ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí volební okrsky a volební místnost pro každý volební okrsek stanoví starosta. Pro každý volební okrsek se zřizuje jedna volební místnost s tím, že volební místnosti nejsou zřizovány ve věznicích. Ve věznicích jsou voliči zapisováni na základě ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky do zvláštního seznamu voličů, jeho výpis je předán okrskové volební komisi, do jejíhož územního obvodu tato věznice náleží. Do věznic ve dnech voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky potom dochází členové okrskové volební komise s výpisem ze zvláštního seznamu voličů s přenosnou volební schránkou, hlasovacími lístky a úředními obálkami a umožní odvolit všem voličům ve věznici, kteří jsou uvedeni v tomto výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Nejde tedy o hlasování v „klasické“ volební místnosti ve smyslu ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Voliči ve věznicích rovněž nehlasují v obou dnech voleb a po celou dobu voleb, ale je jim stanovena lhůta, popř. hodina, ve které mohou uplatnit své volební právo. S ohledem na povahu a vnitřní řád věznice musí být i hlasování tomu patřičně uzpůsobeno. Při hlasování ovšem musí členové okrskové volební komise a vězeňská služba postupovat tak, aby byla zachována tajnost hlasování a nerušený výkon volebního práva. Vzor úřední obálky neupravuje, pouze v ustanovení a 5 se zmiňuje o prázdné obálce opatřené úředním razítkem (což je razítko obecního úřadu, a to podlouhlé), která musí být neprůhledná, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Volební zákon rovněž neupravuje standardizovanou podobu volební schránky a přenosné volební schránky. V ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky, které upravuje vybavení volební místnosti, je pouze stanoveno, že volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena mimo jiné volební schránkou a přenosnou volební schránkou; podobu a náležitosti volebních schránek nestanoví. Nicméně volební schránky mohou být jakékoliv boxy s otvorem, který je dostatečně velký pro vhazování úředních obálek s hlasovacími lístky. Rovněž velikost volebních schránek by měla být uzpůsobena počtu voličů ve volebním okrsku; tj. dostatečná velikost. Volební schránky musí být v průběhu hlasování zapečetěny a zajištěny členy okrskové volební komise, aby byla zachována tajnost hlasování voličů a nemohlo dojít k manipulaci s hlasovacími lístky nebo jejich zneužití.

Nejvyšší soud návrh přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:

Podle zákona. č. , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ „), se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (tj. ) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Podle § 87 odst. 5 zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může navrhovatel podat, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

Podle § 88 odst. 2 zákona je k řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta příslušný Nejvyšší soud.

Řízení se koná podle ustanovení , kdy účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena ( ).

Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Oficiální výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhlásila Státní volební komise dne 18. 6. 2002.

Z výpisu ze stálého seznamu voličů bylo zjištěno, že navrhovatel je zapsán ve zvláštním seznamu voličů Věznice Pankrác.

Na základě výše uvedených skutečností může Nejvyšší soud konstatovat, že návrh byl podán ve lhůtě stanovené v zákoně a ze zákona oprávněnou osobou.

Jinak je ovšem nutno uvést, že návrh, tak jak byl podán Nejvyššímu soudu, neumožňuje přezkoumání věci a její rozhodnutí v mezích, které pro soudní ochranu ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanoví. V zákonných ustanoveních citovaných shora je návrh, se kterým se může oprávněná osoba obrátit na soud, vymezen tak, že může směřovat proti platnosti volby konkrétního kandidáta (konkrétních kandidátů), který byl zvolen ve volebním okrsku, ve kterém je navrhovatel, pokud jde o voliče, zapsán do stálého seznamu voličů. Důvodem, pro který může být návrh podán, přitom může být jen kvalifikované porušení volebního zákona - porušení, které mohlo ovlivnit výsledek volby takového kandidáta, resp. kandidátů.

Soudní přezkum platnosti volby se přitom uskutečňuje ve zvláštním druhu občanského soudního řízení sporného, v němž pro navrhovatele přiměřeně platí povinnosti tvrzení a důkazní ( a ).

Navrhovatel v návrhu neuvádí kandidáta, popř. kandidáty, u nichž by se domáhal vyslovení neplatnosti jejich volby a u nichž by dovozoval souvislost jejich volby s jím vytýkanými porušeními volebního zákona. V tomto směru jeho návrh vyznívá jen jako požadavek na to, aby Nejvyšší soud po přešetření věci vyslovil, že nesprávným postupem příslušných orgánů došlo ve Věznici Pankrác k určitým porušením volebního zákona. Takové rozhodnutí však Nejvyšší soud v řízení podle § 87 odst. 1 zákona vydat nemůže.

Již z tohoto důvodu nebylo možno návrhu vyhovět a Nejvyšší soud jej proto zamítl.

Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je zvláštním druhem řízení i ve vztahu k rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má za to, že v posuzovaném případě je nutno s přihlédnutím k předmětu řízení rozhodnout o nákladech řízení podle ustanovení per. analogiam Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný ( ).

V Brně dne 3. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch