Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 112/2021-15
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní titul Květoslavou Urbánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částka, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
2. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve věci nevyjádřili, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl uživatelem mobilní telefonní stanice číslo žalobkyně žalovanému v souladu s číslo listu Všeobecných podmínek umožnila objednat si prostřednictvím žalobkyně služby elektronických komunikací, jejichž je provozovatelem a prostřednictvím nichž umožňuje účastníkům využívat služeb jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u obec národní banky /§ 5 písm. i, § 53 a § 143 zákona číslo Sbírky, a to na základě smlouvy uzavřené dne datum, dle které žalobkyně umožnila žalovanému, aby prováděl platební transakce, zadal prostřednictví sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu. V tomto konkrétním případě se jednalo o služby uvedené ve vyúčtování – faktuře číslo za dané telefonní číslo za období od datum do datum ve výši částka Cenu za tyto služby elektronických komunikací za období od datum do datum žalovaný žalobkyni uhradil pouze částečně a to ve výši částka. příjmení dlužné částky ve výši částka žalovaný žalobkyni ani neuhradil a ani ji nijak nereklamoval. Bylo mu proto zasláno zrušení poskytování služeb ze dne datum a upomínka ze dne datum k úhradě všech sdružených částek, tedy jak za služby elektronických komunikací, tak za platební transakce. Splatnost poslední faktury číslo byla dne datum.
4. Po právní stránce bylo rozhodnuto dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákon číslo Sbírky, o platebním styku, když žalovanému bylo umožněno zadávání platebních příkazů pomocí koncového elektronického zařízení a je plně v souladu s tímto ustanovením a dále dle platných všeobecných podmínek. Dle § 63 a násl. zákona číslo Sbírky účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a za poskytnuté služby třetích stran, za které bylo plněno, vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka v žalované výši. Proto bylo rozhodnuto tak, jak se podává ve výroku rozsudku s tím, že žalovaný je povinen zaplatit taktéž vzniklé příslušenství k pohledávce dle § 1970 občanského zákoníku též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č.142/1994 Sbí, v platném znění, proto bylo žalobě i v této části vyhověno.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, představující zaplacený soudní poplatek.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce u soudu.