Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 64/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 712 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 712 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 712 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 712 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 712 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 400 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 712 Kč společně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 14. 6. 2019 v přibližně 21:50 hodin provedla hlídka dopravního inspektorátu obec v obci obec silniční kontrolu vozidla, které řídil žalovaný. U žalovaného byla provedena orientační zkouška dechu s výsledky při prvním měření 1,09 promile, při druhém měření 0,88 promile a při třetím měření 1,00 promile, a proto bylo vyžádáno téhož dne odborné lékařské vyšetření žalovaného v anonymizováno nemocnici obec spojené s odběrem biologického materiálu, když výsledkem vyšetření bylo zjištěno 0,76 promile alkoholu v krvi žalovaného. Vzhledem k pozitivnímu výsledku testu žalovaného se žalobkyně domáhala úhrady nákladů na převoz žalovaného do nemocnice za účelem provedení odborného vyšetření a dále nákladů na samotné vyšetření. K převozu žalovaného za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, přičemž náklady vzniklé Policii ČR činí celkem částku ve výši 76 Kč Náklady na toxikologické vyšetření činí celkem částku ve výši 636 Kč. Žalobkyně tak požadovala uhradit celkem 712 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Žalovaný byl dne 14. 6. 2019 v 21:50 hodin kontrolován hlídkou Policie ČR, dopravního inspektorátu obec, v rámci dohledu nad bezpečností silniční dopravy, na silnici č. II/116 v obci obec před adresa ve směru na obec, kde byl předepsaným způsobem zastaven a kontrolován ve vozidle Peugeot 106, registrační značka. Žalovaný byl podroben orientačnímu vyšetření dechu, které bylo pozitivní. Žalovanému byl naměřen výsledek 1,09 promile alkoholu v dechu, za pět minut od prvního měření byl zjištěn výsledek 0,88 promile alkoholu v dechu a za dalších pět minut výsledek 1,00 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl následně převezen do anonymizováno nemocnice obec, kde mu byla odebrána krev. Z provedeného specifického vyšetření Widmarkovou metodou ve spojení s plynovou chromatografií bylo zjištěno, že ve vyšetřované krvi žalovaného byla pozitivně zachycena přítomnost alkoholu s výsledkem 0,76 promile (viz. Úřední záznam Policie ČR ze dne 14. 6. 2019, Protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem ze dne 14. 6. 2019, Výsledkový list –vyšetření hladiny etanolu ze dne 20. 6. 2019). K uhrazení nákladů za ošetření v anonymizováno nemocnici obec byla Policii ČR dne 21. 6. 2019 vystavena faktura číslo znějící na částku ve výši 246,10 Kč za vyšetření - odběr a dne 10. 7. 2019 faktura číslo znějící na částku ve výši 390 Kč ze laboratorní vyšetření vzorku krve na přítomnost alkoholu (viz. Faktura číslo ze dne 21. 6. 2019, Faktura číslo ze dne 10. 7. 2019). K převozu žalovaného na vzdálenost 13 km za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR registrační značka, přičemž náklady vzniklé Policii ČR za uskutečněný převoz činí celkem částku ve výši 76 Kč. Celková pohledávka za žalovaným tak činila 712 Kč, přičemž tuto částku měl žalovaný povinnost uhradit do 21. 10. 2019 (viz. Vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku, Uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne 12. 9. 2019).
6. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dluhů v celkové výši 712 Kč, sestávající se z neuhrazených faktur za provedená vyšetření v celkové výši 636 Kč a nákladů za dopravu Policií ČR do zdravotnického zařízení v obec ve výši 76 Kč, nicméně ani posléze žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil (viz. Výzva k úhradě částky 712 Kč ze dne 11. 11. 2020, včetně kopie doručenky, Výzva k úhradě částky 712 Kč ze dne 19. 9. 2019, včetně kopie doručenky).
7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
8. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
9. Podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.
10. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.
11. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.
12. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
14. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl dne 14. 6. 2019 vyšetřen na přítomnost alkoholu v krvi, když po provedené zkoušce Widmarkovou metodou ve spojení s plynovou chromatografií byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalovaného. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly Policii ČR vystaveny daňové doklady na celkovou částku ve výši 636 Kč. Zároveň byl žalovanému vyúčtován převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 76 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 712 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 712 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 10 % ročně z částky 712 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada. Soud přiznal žalobkyni za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 200 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
16. Výrokem III. rozsudku pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobkyně je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena ze zákona a ve sporu byla zcela úspěšná. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, a činí 400 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).