Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1141/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání navrhovatelky potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 14. září 2000, č.j. -12, jímž bylo k opravnému prostředku navrhovatelky potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. června 1999, č. 375 228 749, kterým byl navrhovatelce přiznán od 1.11.1993 starobní důchod v částce 3.178,- Kč měsíčně s tím, že se dále zvyšuje tak, že náleží od prosince 1994 3.757,- Kč, od července 1995 4.185,- Kč, od dubna 1996 4.705,- Kč, od října 1996 5.073,- Kč, od srpna 1997 5.595,- Kč, od července 1998 6.036,- Kč měsíčně, a že doplatek poukazuje tři roky zpětně, tj. od 22.6.1995.

Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a vyvodil z něho správné skutkové i právní závěry, s nimiž se proto ztotožnil a uvedl, že podle o důchodovém pojištění zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo vyplácen v nižší částce než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, a nebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení.

Navrhovatelka získala původně nárok na starobní důchod dosažením věku 56 let, když jí byla hodnocena výchova jen jednoho dítěte – dcery. Důchod jí byl přiznán podle jejího požadavku od 1.11.1993 podle Protože však nárok vznikl již dne 28.2.1993, byla jí zhodnocena doba po vzniku nároku na tuto dávku výhodněji, když za uvedených 197 dnů bylo přiznáno zvýšení o 60,- Kč. Navrhovatelka uplatnila u Okresní správy sociálního zabezpečení v Teplicích dne 22.6.1998 nárok na zhodnocení péče o nezletilého vnuka M. Š., narozeného 6.6.1985. Jejímu požadavku bylo přezkoumávaným rozhodnutím odpůrkyně vyhověno a důchod v souvislosti s tím byl upraven tak, že navrhovatelce náleží zvýšení za 559 dnů zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (počítáno od 28.2.1992) o celkem 6%, tedy o 209,- Kč měsíčně. Úpravu dávky však mohla odpůrkyně provést jen tři roky zpětně od uplatnění nároku, tj. od 22.6.1995, jak to ukládá a umožňuje , když obsahově shodné ustanovení obsahoval i předchozí o sociálním zabezpečení. Soud prvního stupně nemohl tudíž rozhodnout jinak, než přezkoumávané rozhodnutí odpůrkyně jako věcně správné a zákonu odpovídající potvrdit; odvolací soud pak z vyložených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil ( ).

Navrhovatelka v podaném dovolání vyslovuje nesouhlas s tím, že jí doba péče o nezletilého vnuka byla zohledněna pouze v rozsahu tří let zpětně a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 , jímž byl změněn a doplněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle ve znění před novelizací

Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ) řádně zastoupeným advokátem a splňuje i obsahové znaky předepsané ustanovením

Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací ( ) věc projednal bez jednání ( , věta první, ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení ; to však neplatí, jde-li o dovolání proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné, nebo že zde není. Dovolání je přípustné též proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ( ), nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ); to neplatí ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ). Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ); to neplatí u rozsudků ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, a u rozsudků ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení ( ).

Ustanovení svěřuje odvolacímu soudu oprávnění založit přípustnost dovolání proti svému rozsudku, proti němuž by jinak (z jiných než v ustanovení uvedených důvodů) dovolání nebylo přípustné. Předpokladem pro vyslovení přípustnosti dovolání je, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Rozhodne-li se odvolací soud tímto způsobem založit přípustnost dovolání, musí toto své rozhodnutí vyjádřit ve výroku svého potvrzujícího rozsudku.

V posuzovaném případě - jak vyplývá z obsahu výroku a odůvodnění napadeného rozsudku - odvolací soud přípustnost dovolání proti svému potvrzujícímu rozsudku nevyslovil (navrhovatelka ostatně takový návrh před vyhlášením potvrzujícího rozsudku ani nepodala). Protože odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku ve smyslu ustanovení , a protože nejde ani o případ, kdy by byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ), může být dovolání přípustné pouze, jestliže by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedenou v ustanovení

Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Vady uvedené v ustanovení však z obsahu spisu nevyplývají a navrhovatelkou ani nejsou tvrzeny. Námitky dovolatelky představují dovolací důvod podle ustanovení , t. j. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. K tomuto dovolacímu důvodu může ovšem dovolací soud přihlédnout jen tehdy, jestliže je dovolání přípustné podle ustanovení či , což v posuzované věci, jak již bylo vysvětleno, splněno není.

Protože rozsudek odvolacího soudu není vadami uvedenými v ustanovení postižen, a protože z hlediska ustanovení a proti němu není dovolání přípustné, směřuje dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání navrhovatelky - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení , věty první a , odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , věty první, , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a České správě sociálního zabezpečení v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. července 2002

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu