Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 271/2020-25

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 918 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 5 918 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem

z prodlení ve výši 1 627,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 260,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 725,53 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 725,53 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 5 918 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 627,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 260,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 725,53 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 4 725,53 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 918 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 11. 2014 právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce č. 115160. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, toto žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 910 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů na inkaso splátek) ve 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 9. 2015. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 258 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 4. 2016. Celková dlužná částka poté činila na jistině úvěru 5 274,47 Kč, na dlužném poplatku částku 4 811,97 Kč a na poplatku za životní pojištění částku 163,56 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutá půjčka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 11. 9. 2015, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 4 725,53 Kč od 12. 9. 2015 až do zaplacení, dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019

s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 žalovaný nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne 14. 11. 2014 u s názvem smlouva o půjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 5 910 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a nákladů na inkaso splátek) ve 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 9. 2015. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 258 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 10 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o půjčce ze dne 14. 11. 2014, ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

4. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost půjčku splácet. Zároveň žalovaný potvrdil, že mu byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, v níž právní předchůdkyně shrnula parametry půjčky a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci (ze smlouvy o půjčce).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne

6. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaného postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem včetně dokladu o odeslání).

6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne 14. 11. 2014 u s názvem smlouva o půjčce, na jejímž základě při podpisu převzala částku 10 000 Kč. Tato obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též poplatek, a to celkem ve výši 5 910 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit 15 910 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaného byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný stále dluží celkem 5 918 Kč (tedy částku 4 725,53 Kč na jistině, na dlužném poplatku částku 1 098,03 Kč a na dlužném poplatku za životní pojištění částku 94,44 Kč). Na výzvu k plnění žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení , (dále jen o.z.). Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ aplikovatelný ZoSÚ“). Podle aplikovatelného ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 14. 11. 2014 je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, v žalobě toto ani nijak netvrdila.

12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud v podrobnostech uvádí, že samotný formulář vyplněný a podepsaný žadatelem, byť je v něm potvrzeno předložení listin, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. podklady apod.) z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , (PR 21/2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

13. V daném případě soud ve smyslu výše citované judikatury uzavřel, že samotné prohlášení žalovaného, že jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr byla s odbornou péčí posouzena, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, když není nijak objektivně doloženo, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzování úvěruschopnosti žalovaného probíhalo, není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Ve smlouvě pouze žalovaný deklaruje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a že si je vědom všech rizik

s půjčkou spojených. Jakékoliv podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí.

14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o půjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zabýval se dále soud posouzením věci podle § 2991

o. z., zda u žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč dne 14. 11. 2014, přičemž žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně 10 250 Kč, jak rovněž vyplynulo z obsahu spisu. Žalovaný tak poskytnuté peněžní prostředky již vrátil, respektive vrátil ještě více,

a k bezdůvodnému obohacení tak u něj nedošlo. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).