Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
14 C 9/2021-27
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky titul. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu z datum (ve znění po jeho opravě provedené podáním žalobkyně ze dne datum) učinila žalobkyně předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Jistina žalobou uplatněné pohledávky tvořila dle žalobních tvrzení na žalobkyni postoupený (z jejího právního předchůdce, společnosti právnická osoba - dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) peněžitý nárok právního předchůdce žalobkyně za žalovanou, vyplývající z žalobkyní tvrzené Smlouvy o zápůjčce ze dne datum, a uzavřené dle žalobkyně právním předchůdcem žalobkyně jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Když dle žalobkyně žalovaná doposud zápůjčku převzatou na podkladě uvedené smlouvy (v hotovosti dne datum) zapůjčiteli nevrátila, ačkoliv tato byla dle téže smlouvy splatná dne datum, domáhala se žalobkyně, na kterou byla tato pohledávka zapůjčitele za žalovanou dle jejích tvrzení postoupena, jejího vrácení, a to i se specifikovaným úrokem z prodlení.
2. Soud po provedeném dokazování přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého došlo dne datum k podpisu písemné smlouvy o zápůjčce mezi žalovanou jako vydlužitelem a zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c. (sídlem Malta, Tagliaferro Centre, Level 6, 14 příjmení příjmení, Sliema SLM číslo) jako zapůjčitelem, a i to, že se v této smlouvě zejména zapůjčitel vydlužiteli za sjednaných podmínek zavázal poskytnout v hotovosti zápůjčku částky částka a vydlužitel tuto zapůjčiteli do datum i se sjednaným poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit. Žalovaná také podpisem smlouvy potvrdila, že jí byla jako vydlužiteli předmětná zápůjčka - částka částka předána. Za prokázané ale soud nevzal (a žalobkyně to ostatně ani netvrdila, a poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se jí v té souvislosti nemohlo pro její nepřítomnost u jednání dostat), že by právnická osoba příjmení p.l.c. před poskytnutím zjištěné zápůjčky částka (jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016) žalované posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované tak, že by se z takového posouzení zřejmě podávalo, že žalovaná jako spotřebitel bude schopna daný spotřebitelský úvěr a za danou smlouvou sjednaných podmínek splatit. K zaplacení žalobou uplatněné pohledávky (včetně celé nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru) byla žalovaná dle žalobkyní doložených důkazů poprvé prokazatelně vyzvána věřitelem (právním předchůdcem žalobkyně, popř. žalobkyní) až v rámci předžalobní upomínky, provedené přípisem zástupce žalobkyně z datum, a odeslaným žalované dne datum. V něm pak byla žalovaná vyzvána k zaplacení i žalobou nárokované částky, a to ve lhůtě 7mi dnů od doručení této výzvy. Ta se pak při prokázaném odeslání žalované na adresu jejího trvalého bydliště musela dostat faktické dispozice žalované nejpozději datum a lhůta stanovená k úhradě dluhu v tomto přípise proto plynula do datum.
3. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
4. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
5. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. V rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 Nejvyšší soud ČR vysvětlil, že„ Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
13. Při zohlednění vyvíjející se judikatury dopadající na spotřebitelské úvěry (viz. třeba rozhodnutí Nejvyšší soudu cit. výše, a dostupné na webová adresa), dospěl soud po aplikaci cit. zákonných ustanovení k závěru o tom, že žalobu je v rozsahu vymezeném ve výroku č. II tohoto rozsudku třeba zamítnout, a to ve svém důsledku pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního na straně žalobkyně o těch rozhodujících skutkových okolnostech, na podkladě kterých by bylo lze možno přijmout závěr, že právní předchůdce žalobkyně přede dnem datum, resp. v době před poskytnutím zjištěné hotovosti částka žalované, jakýmkoliv způsobem, resp. na podkladě pro to dostatečných podkladů, posoudil s odbornou péčí schopnost žalované jako spotřebitele splácet ve zjištěné smlouvě z datum sjednanou zápůjčku. Za tohoto stavu a při zohlednění shora cit. judikatorních závěrů totiž soud dospěl k závěru, že neprokázání splnění (nebo naopak přijetí závěru o nesplnění) zákonných povinností plynoucích pro poskytovatele spotřebitelského úvěru z kogentního § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, způsobuje nutnost přijetí dalšího právního závěru, a to o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru – v daném případě smlouvy o zápůjčce z datum (ve smyslu § 2390 a násl. o.z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ) a ve vztahu k níž je splnění takové povinnosti poskytovatele úvěru posuzováno. Takovou neplatnost je pak třeba posoudit podle § 580 a 588 o.z. - pro rozpor se zákonem (právě § 9 odst. 1 z.č. 145/2010Sb.) a pro rozpor s veřejným pořádkem jako absolutní. K absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je pak soud povinen přihlížet ex offo. V poměrech dané věci uvedené znamená, že bylo na žalobkyni (jako právním nástupci poskytovatele spotřebitelského úvěru), aby tvrdila a prokázala takové skutečnosti, které budou splnění z § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. plynoucích povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru a ve vztahu k předmětnému spotřebitelskému úvěru prokazovat. Ohledně takových skutečností však žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a potažmo ani břemeno důkazní a soud proto musel přijmout závěr o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy z datum. Proto mohl soud kvalifikovat dle ní žalované poskytnou hotovost částka, jejíž převzetí žalovaná ale podpisem smlouvy prokazatelně potvrdila, nanejvýš jako jeho bezdůvodné obohacení žalované na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – právního předchůdce žalobkyně. Toto bezdůvodné obohacení pak dosahuje částku částka a žalovaná je povinna jej vrátit dle § 2991 o.z. Proto soud žalobě vyhověl z tohoto právního důvodu a co do částky částka. Jak se již z výše uvedeného podává, nemohla předmětná smlouva o zápůjčce s ohledem na její absolutní neplatnost založit platně splatnost závazku žalované k vrácení částky částka, a tento byl proto splatný až na výzvu k jeho splnění. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu až předžalobní upomínkou žalobkyně z dne datum a závazek žalované k vrácení této částky se tak stal splatným v této výzvě stanovené lhůtě a tedy dne datum. Žalovaná je tak s jeho splněním v prodlení až ode dne datum (§ 1968 o.z.), a až od tohoto dne proto soud žalobkyni přiznal s oporou v § 1970 o.z. úrok z prodlení v žádané (nižší než zákonné) výši, a ve zbývajícím rozsahu tohoto nárokovaného příslušenství soud žalobu naopak zamítl (viz. výrok č. II).
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 , § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na poměrnou náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení, a to v rozsahu 47,56 %. Přitom k tomuto poměru náhrady nákladů řízení soud dospěl po kapitalizaci veškerých žalobkyní k datum po žalované nárokovaných peněžitých plnění (žalobkyní k tomuto dni nárokováno celkem na jistině a příslušenství částka - 100 %, a z toho bylo žalobkyni po kapitalizaci ke dni datum přiznáno částka, tedy 73,78 %). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího procesního úspěchu (73,78 % - 26,22 %) jí proto náleží náhrada 47,56 % nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení na straně žalobkyně pak soud vyhodnotil zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastoupení advokátem ve výši 3 x částka, tj. částka dle § 8 , § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka). Na náhradě hotových výdajů advokáta žalobkyni náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. režijní paušál á částka za tři úkony právní služby tj. celkem částka. Dále náleží žalobkyni i náhrada za 21 % DPH z odměny za zastupování a hotových výdajů, tedy částka částka, neboť žalobkyní zvolený advokát je plátcem DPH. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částka a z toho 47,56 % představuje částka částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může je oprávněná vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.