Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 3/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací shora označeným usnesením v předmětné věci rozhodl, že usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2000 čj. – 47 se potvrzuje (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Soud prvního stupně uvedeným usnesením uložil žalobkyni zaplatit soudní poplatek v částce 980.700,- Kč a částku 135.900,- Kč na náhradu nákladů právního zastoupení žalovaného 3).

K odvolání žalobce odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce je povinen soudní poplatek za řízení v prvním stupni (který dříve zaplacen nebyl) uhradit, jelikož řízení bylo zastaveno až po jednání, a že výrok o nákladech řízení je (ve smyslu věty první ) odůvodněn procesní zaviněním žalobce na zastavení řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala včas dovolání obchodní společnost I. G. H., a. s., IČ …, s tím, že je procesním nástupcem původního žalobce. Procesní nástupnictví ve sporu dovozoval dovolatel z toho, že (jak bylo doloženo odvolacímu soudu v průběhu řízení před soudy nižších stupňů) předmětná pohledávka přešla ze žalobce na společnost N. a. s. již 10. 6.1999. Skutečnost, že pohledávka, která byla v řízení po žalovaných vymáhána (24,517.474,09 Kč) mu posléze byla postoupena, dovolatel v dovolacím řízení dokládal dohodou o narovnání ze dne 30.10.2001, uzavřenou mezi … bankou a.s., i. A. A., a.s. (dříve N., a.s.) a I. G. H., a.s.,

Dovolatel dále v dovolání (jež má za přípustné /a současně i důvodné/ dle a f/ ) snáší podrobné argumenty na podporu závěru o existenci uvedených vad řízení přičemž v tomto rámci kritizuje právní posouzení věci odvolacím soudem a domáhá se toho, aby žalobci povinnost k úhradě soudního poplatku a náhradě nákladů řízení uložena nebyla.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení, případně jeho procesním nástupcem (srov. ), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z obsahu spisu je patrno, že žalobu dne 28. března 1997 podala … BANKA, a. s. (srov. č.l. 1). Pro zpětvzetí žaloby touto společností, k němuž došlo dne 24.6.1999 (srov. č.l. 23) soud prvního stupně řízení ve věci samé usnesením ze dne 1.7.1999, č.j. -26, zastavil a rozhodl o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti žalobkyně. Ve výroku o zastavení řízení přitom usnesení nabylo právní moci již 28.7.1999 a procesní nástupnictví formou singulární sukcese bylo v řízení uplatněno až po tomto datu, podáním ze dne 2. září 1999 (srov. č.l. 36).

V soudní praxi není sporu o tom, že k procesnímu nástupnictví dochází tehdy, jestliže práva nebo povinnosti účastníka řízení přešla po zahájení soudního řízení na jiného v důsledku některého z případů universální sukcese (srov. ); uvedené platí bez ohledu na to, zda k universální sukcesi došlo v souvislosti se zánikem účastníka (ztratil-li účastník způsobilost být účastníkem řízení) nebo zda universální sukcese nastala, aniž účastník přestal být způsobilý mít práva a povinnosti (např. při vyslovení trestu propadnutí majetku podle a tr. zák.). Závěr o tom, že universální sukcesor nastupuje do řízení jako jeho účastník na místo jeho předchůdce, vyplývá z toho, že sukcesor spolu s předmětem sukcese nabyl všechna (tedy i procesní) práva svého právního předchůdce. Sukcesor totiž nabyl práva v tom stavu, v jakém byla, a s vlastnostmi, které měla v době sukcese; k těmto vlastnostem patří i to, že byla předmětem probíhajícího řízení (předmětem sporu). Universální sukcese práva proto má nejen hmotněprávní důsledky; v oblasti procesního práva má za následek procesní nástupnictví a soud je povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti, aniž byla některým z účastníků uplatněna.

Také v případě, že v průběhu občanského soudního řízení došlo k tzv. singulární sukcesi, přecházela na sukcesora (bez zřetele k tomu, že tento institut nebyl v rozhodném období v upraven výslovně) i práva a povinnosti dosavadního subjektu (dosavadního účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním postoupených práv spojená, včetně práv a povinností procesních. Šlo o přímé procesní nástupnictví, takže ke změně v osobě účastníka řízení docházelo, aniž by o ní soud rozhodoval. Jedinou podmínkou tu bylo, aby singulární sukcese byla u soudu uplatněna. Od universální sukcese se singulární sukcese liší jen tím, že při ní na nabyvatele přecházejí jen jednotlivá práva a povinnosti vymezené předmětem sukcese. Z hlediska přechodu práv a povinností universální sukcese vyjadřuje (ve srovnání se sukcesí singulární) jen rozsah přechodu, nikoliv jeho kvalitu (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 1996, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 1997, pod číslem 11, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. září 1997, sp. zn. , uveřejněný v témže časopise, č. 10, ročník 1997, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 16, části I., pod číslem 171).

Jestliže ovšem k uplatnění procesního nástupnictví formou singulární sukcese došlo až v době, kdy řízení o postupované pohledávce bylo pravomocně skončeno (řízení ve věci samé bylo beze zbytku zastaveno), pak k procesnímu nástupnictví v rozsahu procesních práv a povinností závislých na projednání věci samé (včetně práva na náhradu nákladů řízení a poplatkových povinností) již dojít nemohlo a ohledně těchto akcesorických výroků zůstal účastníkem řízení ten, kdo byl účasten řízení o věci samé (zde původní žalobkyně – jež s účinky zápisu do obchodního rejstříku od 27. 9. 2000 změnila obchodní firmu do podoby uvedené v záhlaví usnesení).

Dovolání podané I. G. H., a. s., je tudíž ve smyslu ust. a ve vazbě na ust. podané osobou neoprávněnou, která není účastníkem řízení. Dovolací soud proto dovolání z uvedeného důvodu podle cit. ustanovení odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ust. věta první (per analogiam) ve vazbě na ust. a , když dovolatel procesně zavinil, že dovolání bylo odmítnuto a ostatním účastníkům náklady v řízení o dovolání podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 11. června 2002

JUDr. František F a l d y n a , CSc., v. r. předseda senátu