Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 295/2020-41
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr Markem Peřinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 328 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 328 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 136,70 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 328 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 136,70 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud Kroměříž dne 13. 10. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 9 328 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.
2. Dle svého tvrzení žalobkyně uzavřela dne 12. 1. 2018 se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč vrátit do 9. 2. 2018. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu. Žalovaný dosud dluží jistinu úvěru 5 000 Kč, poplatek ve výši 1 828 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (0,1 % denně z dlužné částky 5 000 Kč za období od 10. 2. 2018 do 24. 6. 2019, a to ve výši ½ jistiny).
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 18. 3. 2021. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil.
4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 12-31 spisu.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 1. 2018 přes internet smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku 5 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč do 9. 2. 2018. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč převodem na účet dne 12. 1. 2018. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru.
7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o úvěru řídí občanským zákoníkem ve znění účinném od 1. 1. 2014.
8. Podle § 2395 o. z. (se) smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. (p) oskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení (v ) áže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. (ú) věrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení (m) ůže úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle § 2048 o. z. (u) jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 o. z. pak (z) aplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 o. z. (m) ůže soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
12. A podle § 1802 o. z. (m) ají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. a dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout a rovněž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč do 9. 2. 2018. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč, neboť tyto částky jsou v souladu s ustanovením § 2 395 o. z.
15. Strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru. Takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o. z. i s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž požadovaná smluvní pokuta nepřesahuje polovinu jistiny úvěru. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 5 000 Kč s ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně může požadovat pouze polovinu jistinu úvěru, činí částku 2 500 Kč, a proto i v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
16. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu od 10. 2. 2018, k tomuto datu činila výše úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,5 % ročně. Úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč za období od 10. 2. 2018 do 13. 10. 2020 činí 1 136,70 Kč, počínaje dnem 14. 10. 2020 do zaplacení byl přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.
17. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč.
18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
20. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.