Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 509/2002

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku – Místku rozsudkem ze dne 14.6.1995, čj. -47, zrušil část kupní smlouvy ze dne 7.1.1996 uzavřené mezi prodávajícími manžely J. a Z. K. a kupující A. S., a to v té části, kterou byly A. S. bezúplatně převedeny do vlastnictví pozemky č. 901- louka, 902 - pastva, 903 - role, role, zahrada, louka, pastva, 904 - pastva, 908 - louka a ostatní plochy, 910 - ostatní plochy, 914 - pastva, les, 915 - role, pastva, 917 - ostatní plochy, 918 - neplodná, 920/2 - pastva, a 921/1 v katastrálním území O.

Žalovaná podala proti tomuto rozsudku odvolání, a to jen pokud bylo vysloveno zrušení předmětné smlouvy k pozemkům č. 903, 904 a 908. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28.2.1996, čj. -71, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části jednak potvrdil, a to ohledně ideální poloviny pozemků, převedené žalobkyní Z. K., jednak změnil ohledně další poloviny těchto pozemků tak, že zamítl žalobu žalobkyně E. H.; rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud považoval za správná skutková zjištění soudu prvního stupně a odkázal na ně, avšak dospěl k závěru, že lze vyhovět jen návrhu první žalobkyně Z. K., neboť tato jako vlastník jedné poloviny předmětných pozemků převedla na žalovanou svůj spoluvlastnický podíl bezúplatně v souvislosti s kupní smlouvou na budovu, k níž patřily. Tím byly naplněny všechny podmínky pro aplikaci ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Návrh druhé žalobkyně posoudil odvolací soud zamítavě, když dovodil, že tato účastnice není aktivně legitimována k uplatnění žalovaného nároku, není oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení zákona o půdě, neboť není původní vlastnicí (spoluvlastnicí) sporných pozemků a účastnicí (převodkyní) shora citované kupní smlouvy. Své závěry odvolací soud opřel mimo jiné o nález Ústavního soudu ze dne 24.5.1994, publikovaný pod č. 131 ve Sbírce zákonů České republiky.

Rozsudek odvolacího soudu napadly žalobkyně v části, jíž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, včas podaným dovoláním. Jeho důvod spatřují v nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem. Odmítly aplikaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu na předmětnou věc a poukázaly na ustanovení § 8 odst. 3 a § 4 zákona o půdě, v nichž je upraveno, kdo je považován za oprávněnou osobu v případě úmrtí původního vlastníka. Považují závěr odvolacího soudu o tom, že „ oprávněnou osobou, jak vyplývá z dikce zákona může být toliko původní vlastník“, za mylný a zužující. Výklad odvolacího soudu ohledně oprávněných osob je podle nich v rozporu se zákonem. Žalobkyně současně poukázaly jednak na rozsudky jiných senátů téhož odvolacího soudu, které v obdobných případech rozhodovaly jinak, jednak na stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.12.1995, které neobsahuje takovou konstrukci, jakou vytvořil odvolací soud v napadeném rozsudku. Navrhly zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001 (dále jen ).

Dovolání splňuje náležitosti předpokládané ustanovením a je přípustné podle písm a) , neboť odvolací soud v napadené části změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Vady řízení ve smyslu nebyly namítány, ani dovolacím soudem zjištěny.

Dovolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu v rámci uplatněného dovolacího důvodu, jímž je nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem ( ). Přitom dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Otázka aktivní legitimace v řízení podle § 8 odst. 4 zákona o půdě byla zpočátku soudy vykládána nejednotně, posléze se judikatura ustálila na základě rozsudků Nejvyššího soudu, podle nichž \"oprávněnou osobou podle § 8 odst. 4 a 5 zákona o půdě je nejen původní vlastník, ale i osoba splňující znaky vyjádřené v § 4 odst. 2 zákona o půdě\". Tak rozhodl Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 27.2.1997, sp.zn. , uveřejněném v publikaci \"Zemědělské restituce a soudní praxe (Nakladatelství C.H.BECK, 1998). Vycházel přitom z jasného úmyslu zákonodárce směřujícího k restituci zemědělských a lesních pozemků, které byli vlastníci budov bývalých zemědělských usedlostí nuceni v případě jejich prodeje darovat státu nebo nabyvateli. Od doby vydání napadeného rozsudku odvolacího soudu je tato otázka již řadu let posuzována soudy jednotně, a stejně rozhodoval svými nálezy i Ústavní soud.

Protože rozsudek odvolacího soudu není v souladu s touto judikaturou, nebyl shledán správným, a podle ustanovení věta za středníkem byl v napadené části zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nově o nákladech řízení včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4.června 2002

JUDr. Ema B a r e š o v á , v.r.

předsedkyně senátu