Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1249/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věc žalobců: A) J. F. a B) M. F., zastoupených advokátem, proti žalovanému A. v. z. Z. S. ČR, základní organizaci Z., zastoupené advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. února 2000, č. j. -183, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně nerozdílně na nákladech řízení částku 950,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. K. H.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Prachaticích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem z 12. 11. 1999 uložil žalované, aby vyklidila dům čp. 10 na stavební parcele č. 25/3 a parc. č. 35 v kat. území Ž. a vyklizený jej předala žalobcům do 15 dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl také o nákladech řízení.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že rozsudkem soudu prvního stupně z 18. 12. 1992, č. j. -41, bylo žalované uloženo, aby uzavřela s M. B. dohodu o vydání nemovitostí podle , o mimosoudních rehabilitacích, a to domu čp. 10 se stav. parc. č. 25 a ostatní plochu parc. č. 135. Vklad vlastnického práva pro M. B. byl povolen s účinky ke dni 24. 9. 1993. M. B. kupní smlouvou z 30. 12. 1994 prodala vydané nemovitosti žalobci B) a J. F. v rozsahu jedné čtvrtiny a T. V. v rozsahu jedné poloviny. Ten prodal svůj spoluvlastnický podíl kupní smlouvou z 25. 8. 1996 žalobci A) a jeho manželce H. F. Žalovaná předala 2. 10. 1993 M. B. dům čp. 10 s výjimkou kuchyně, WC a garáže. Ze znaleckých posudků Ing. Z. S., Ing. R. K.,y - znaleckého posudku Ing. J. N., vypracovaného ve věci sp. zn. , fotografií a videozáznamu soud prvního stupně zjistil, že k domu čp. 10, který slouží jako restaurace a ubytovací zařízení, žalovaná přistavěla v roce 1977 uhelnu, která má s domem společnou zeď. Dále žalovaná postavila do roku 1992 na uhelnu navazující garáž, kuchyň a WC, které mají samostatné obvodové stěny. Přístup do uhelny, garáže, kuchyně a WC je samostatný a na jejich střeše je vybudována souvislá terasa, na kterou je dveřmi přístup z restaurace v domě. Soud prvního stupně vyšel z odst. l ObčZ, který stanoví, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Dospěl k závěru, že stavba garáže, kuchyně a WC je součástí domu čp. 10, neboť jejím oddělením by došlo ke znehodnocení domu jako věci hlavní, a to i funkčnímu, když by se snížila kapacita terasy, která slouží pro hosty restaurace v domě. Jako součást věci - domu čp. 10 sdílí přístavba osud věci hlavní, která je ve spoluvlastnictví žalobců a kterým přísluší ochrana jejich práv vůči žalované.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem z 22. 2. 2000, č.j. -183, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (odvoláním nebyl dotčen výrok o povinnosti žalobce A) zaplatit soudní poplatek), rozhodl o nákladech odvolacího řízení a zamítl návrh, aby proti svému rozsudku připustil dovolání s odůvodněním, že přípustnost dovolání vyplývá ze zákona - odst. l písm. b) . Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že z polohy obou staveb, jejich propojení dveřmi na společnou terasu, vytvořenou na střechách skladu uhlí a sporné stavby, lze soudit na charakter této stavby jako součásti domu, o čemž svědčí i to, že ve sporné stavbě je hlavní uzávěr vody i pro dům čp. 10, resp. objekty jsou spojeny nejen rozvodem vody ale i dalšími inženýrskými sítěmi (elektroinstalacemi), jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. S. a z toho, co uvedla i žalovaná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Vytýká odvolacímu soudu nesprávný právní závěr, že stavba kuchyně, garáže a WC je součástí domu čp. 10. Žalovaná namítá, že jde o stavbu samostatnou, která měla sloužit návštěvníkům autokempinku, proto také přístup do této stavby byl zajištěn zvenku, nikoli přes dům čp. 10. Tato stavba má samostatné obvodové stěny, základy a sousedí s přístavbou, na kterou jsou vybudovány dveře z domu čp. 10. Dům čp. 10 má také vlastní sociální zařízení a může i po oddělení této samostatné stavby plnit svoje funkce. Rovněž z estetického hlediska nedojde k žádné změně, neboť stavba jako taková zůstane na místě samém. Žalovaná navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.

Žalobci považují závěr odvolacího soudu, že stavba garáže, kuchyně a WC je součástí domu čp. 10 za správný, a navrhli, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud podle části dvanácté hlavy první, bodu 17 provedl řízení o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tj. podle , , ve znění před novelou provedenou

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenou účastnicí řízení a je podle přípustné, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu odst, 1 a 3 .

Vady řízení vyjmenované v odst. l ani jiné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci nebyly dovolacím soudem zjištěny.

Závěr soudů obou stupňů, že stavba garáže, kuchyně a WC je ve smyslu § 120 ObčZ součástí domu čp. 10, je správný. Námitky žalované, že tato stavba má samostatné obvodové zdi a přístup mimo původní dům čp. 10, nic nemění na dalších rozhodujících skutečnostech: byla vybudována v těsné návaznosti na původní dům čp. 10, s nímž byla i fyzicky propojena prostřednictvím dveří vedoucích na terasu, zřízenou na střeše přistavěného objektu, stejně jako společnými sítěmi vodovodními a elektrickými. Soud prvního stupně také poukázal na funkční propojení dané tím, že terasa je určená k provozu restaurace. Podle povahy tedy stavba garáže, kuchyně a WC slouží k rozšíření služeb původního restauračního a ubytovacího objektu v rekreační oblasti a jejím oddělením by došlo ke znehodnocení domu v tom smyslu, že by plnil svůj účel na nižší úrovni. Znehodnocení věci ve smyslu § 120 odst. l ObčZ nelze totiž chápat jen jako zničení nebo poškození věci hlavní (k tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ).

Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy z pohledu dovolatelkou uplatněné námitky správné a dovolání bylo proto podle odst. l zamítnuto.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalovaná nebyla úspěšná a žalovaným vznikly náklady (, , a ). Podle odst. 10 části dvanácté, hlavy I, odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. Výše nákladů, které jsou povinna žalobci nahradit žalovaným, vyplývá z , , , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif). Náklady představují odměnu za sepsání vyjádření k dovolání, která činí 800,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výloh advokáta ve výši 150,- Kč podle advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2002

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu