Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 805/2002

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně L. S., nar. 22. 8. 1961, zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) L. H., nar. 16. 4. 1942, a 2) M. H., nar. 8. 1. 1944, zastoupeným advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. července 2001, č. j. -180, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem z 2. 8. 2000, č. j. -148, určil, že „žalobkyně je vlastnicí parcely č. 481 o výměře 66 m2 v obci F., v k. ú. S., zapsané u Katastrálního úřadu v N. J., když hranice zahrady parcely č. 481 se zahradou parcelou č. 479 a domem čp. 123 je stanovena takto: od jižního rohu sporného plotu 2,12 m, jihozápadním směrem po stávajícím drátěném plotu, odkud se lomí v pravém úhlu doprava na severovýchodní roh budovy čp. 123 a hranicí je nadále zeď domu a obvodové zdi až po severní konec plotu.“ (výrok I). Dále rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit náklady řízení žalobkyni a státu (výroky II a III). Rozsudkem z 9. 8. 2001, č. j. -159, soud prvního stupně rozhodl, že „doplňuje výrok I rozsudku, č. j. -148 o odstavec 2 takto: tato část parcely je v geometrickém plánu č. 304-62/2000, který je ověřen Ing. K. P., označená jako parcela č. 481/2 a tento geometrický plán je součástí rozsudku.“

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem z 10. 7. 2001, č. j. -180, rozhodl tak, že odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000 odmítl a doplňující rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000 potvrdil. Rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně z 2. 8. 2000, č. j. -148, byl zástupci žalovaných doručen 7. 8. 2000 a poslední den pátnáctidenní odvolací lhůty připadl na 22. 8. 2000. Žalovaní však podali odvolání jak proti rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. -148, tak doplňujícímu rozsudku z 9. 8. 2000, č. j. -159, až 5. 9. 2000. Odvolací soud z těchto zjištění dovodil, že odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000 podali žalovaní opožděně, neboť „na nabytí právní moci rozsudku z 2. 8. 2000 nemění nic vydání rozsudku doplňujícího z 9. 8. 2000“ a opožděně podané odvolání podle odst. písm. a) odmítl. Dále uvedl, že předmětem řízení se stalo určení vlastnického práva k části parc. č. 481 o výměře 66 m2. K zápisu takového práva je podle katastrálního zákona třeba geometrického plánu, který musí být součástí rozsudku. Protože soud prvního stupně jej sice vyhotovil a účastníkům doručil, avšak k rozsudku nepřipojil, „odstranil jeho pochybení odvolací soud tak, že geometrický plán učinil součástí svého rozsudku.“ Z těchto důvodů rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000, č. j. -159, jako věcně správný potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Vytýkají odvolacímu soudu nesprávný závěr o opožděnosti jejich odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z 2. 8. 2000, č. j. -148. Výrok uvedeného rozsudku, pokud jím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví a hranic pozemků, byl pro neurčitost a nesrozumitelnost nevykonatelný a nemohl by být proto ani zapsán v katastru nemovitostí. Na to zástupce žalovaných upozornil soud prvního stupně hned po vyhlášení tohoto rozsudku a proto také soud prvního stupně vydal 9. 8. 2000 rozsudek doplňující. Žalovaní jsou proto přesvědčeni, že lhůta k odvolání i proti rozsudku z 2. 8. 2000 začala běžet až doručením rozsudku doplňujícího. Dále žalovaní vytýkají odvolacímu soudu, že z jeho rozsudku nelze ani zjistit, proč byl doplňující rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000 potvrzen, resp. jak žalobkyně nabyla vlastnictví k části pozemku žalovaných. Nesouhlasí také se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně vydržela část pozemku žalovaných, specifikovanou geometrickým plánem. Žalovaní navrhli, aby rozsudek odvolacího soudu byl v celém rozsahu zrušen, dále zrušeny rozsudky soudu prvního stupně z 2. 8. 2000 a 9. 8. 20000 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně uvedla, že dovolání nepovažuje za důvodné a proto by mu nemělo být vyhověno.

Nejvyšší soud podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 provedl řízení o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tj. podle , , ve znění novely provedené

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenými účastníky řízení.

Odvolací soud rozhodl sice o odmítnutí odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. -158, rozsudkem, ale protože podle odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek, jinak rozhoduje usnesením, vyplývá přípustnost dovolání proti tomuto výroku z . Ten stanoví, že dovolání proti usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto, je přípustné.

Podle předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům, přitom může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, než opravné usnesení nabude právní moci.

Podle odst. l nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od právní moci rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci opravit i bez návrhu. Podle se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti původního rozsudku.

Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem z 2. 8. 2000, č. j. -148, o určení vlastnictví k části pozemku parc. č. 481 v kat. území S. a o určení hranice mezi parc. č. 481 a parc. č. 479 v uvedeném kat. území. Předmětem řízení bylo tedy určení vlastnictví a určení hranice, o kterých bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto. Pokud soud prvního stupně dalším rozsudkem z 9. 8. 2000, č. j. -158, rozhodl, že část parcely č. 481, o níž rozhodl rozsudkem z 2. 8. 2000, je ve vlastnictví žalobkyně, je vymezena ve specifikovaném geometrickém plánu jako parc. č. 481/21 a geometrický plán je součástí rozsudku, nerozhodoval o části předmětu řízení, ale jen opravoval původní výrok o určení vlastnictví tak, aby bylo vůbec zřejmé, o jakou část pozemku parc. č. 481 jde. Rozsudek z 2. 8. 2000, č. j. -159, nebyl tedy rozsudkem doplňujícím, ale šlo o opravné rozhodnutí. V takovém případě běžela žalovaným lhůta k odvolání proti opravovanému rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. -148, znovu od doručení opravného rozhodnutí z 9. 8. 2000, č. j. -159 (tvoří spolu jeden nedělitelný celek). Opravné rozhodnutí, tj. rozsudek z 9. 8. 2000, č. j. -159, bylo žalovaným doručeno 21. 8. 2000, odvolání žalovaných bylo podáno na poště 5. 9. 2000, tedy v patnáctidenní odvolací lhůtě stanovené v odst. l .

Závěr odvolacího soudu, že žalovaní podali odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000, opožděně, není tedy správný.

Pokud odvolací soud rozhodl věcně o opravném rozhodnutí, aniž současně přezkoumal rozsudek, který jím byl opraven, nepřezkoumal věcně rozsudek v mezích, ve kterých byl dovoláním napaden ( ) a odňal žalovaným ve smyslu odst. l možnost jednat před soudem.

Dovolací soud proto podle odst. l a 2 zrušil rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2002

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu