Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 5/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro: zaplacení částky 18 710 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 18 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 18 710 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 18 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 18 710 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 18 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18710 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že společnost právnická osoba (dále označená též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o revolvingovém úvěru dne 22. 7. 2019, na jejímž základě žalovaná strana čerpala úvěr v konečné výši 18 710 Kč, a který se zavázala splatit do 22. 10. 2019. Dlužník své povinnosti nesplnil, neboť poskytnutý úvěr řádně nesplatil a žalující strana se jako věřitel, který nabyl pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru od poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2019, domáhá jejího zaplacení.
3. Předmětem řízení tak je neuhrazená jistina úvěru ve výši 18 710 Kč a úrok z prodlení.
4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.
5. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
6. Soud žalující stranu upozornil, že je třeba, aby označila důkazy k prokázání, že žalované straně byly finanční prostředky poskytnuty, neboť v opačném případě nelze žalobě vyhovět. Žalující strana poučení nijak nedbala.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení (§ 1879 , § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ).
8. Listinou„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ a listino u zachycující obsah smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o revolvingovém úvěru a jeho výši tak, jak je uvedeno v žalobě. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky.
9. Žalující strana i přes výzvu soudu nedoložila důkaz prokazující, že žalované straně byly poskytnuty finanční prostředky na základě uzavřené smlouvy.
10. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen „o.z.“. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 je třeba prokázat existenci smlouvy o úvěru, jakož i prokázat poskytnutí peněžních prostředků dlužníkovi.
11. Jelikož žalující strana k výzvě soudu ohledně prokázání poskytnutí finančních prostředků žalované straně a poučení o následcích neprokázání této skutečnosti, žádné důkazy neoznačila, ani listin y k tomu nepředložila, neunesla tak v tomto směru břemeno důkazní, a proto musela být žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úplný úspěch měla žalovaná strana a měla by proto právo na náhradu nákladů řízení. Protože jí však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat datovou schránkou, nebo řádně podepsané elektronicky, případně ve dvojím vyhotovení písemně.