Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 296/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 3. 2001, č.j. -103, změnil rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 22. 7. 1999, č.j. -64, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 9. 5. 2000, č.j. -86, pouze tak, že vypustil výrok, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům 8 890 Kč na nákladech řízení; ostatní odvoláním žalovaného napadené výroky, jimiž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobcům částku 30 774,20 Kč s 21 % úrokem z prodlení od 1. 2. 1997 do 26. 5. 1997 a s 26 % úrokem z prodlení od 27. 5. 1997 do zaplacení a nahradit jim náklady řízení ve výši 28 096 Kč potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Poté, co původní žalobce K. K. v průběhu soudního řízení zemřel, vystupovali na straně žalobců vedle původní žalobkyně rovněž další zákonní dědicové zemřelého, potomci H. S. a I. K.

Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud ke zjištění, že mezi K. K. a žalovaným – podnikajícím jako fyzická osoba s dodatkem H. – byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zateplení rodinného domku žalobců. Dne 28. 1. 1997 K. K. od uvedené smlouvy platně odstoupil. Zatímco hodnota provedeného díla činila podle znaleckého vyjádření pouze 123 685,80 Kč, zaplatil K. K. žalovanému za provedení díla 154 460 Kč a žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 30 774,20 Kč, které je povinen žalobcům vrátit spolu s úrokem z prodlení od 1. 2. 1997.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. Z obsahu dovolání je patrné, že dovolatel jím brojí pouze proti výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, a na němž je závislý výrok o nákladech řízení. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že při rozhodování vycházel z nesprávného skutkového zjištění a že dospěl k nesprávným právním závěrům. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobci navrhli podané dovolání zamítnout, neboť není v dané věci přípustné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31.12.2000 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dále rovněž jen „ “). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným) zastoupeným advokátem (srov. větu první ), dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nejde-li o případ vad uvedených v – a ty v daném případě nebyly dovolatelem namítány, ani se z obsahu spisu nepodávají – je třeba, je-li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení a

Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně (jak tomu bylo i v posuzovaném případě), úprava připouští dovolání pouze ve třech následně uvedených případech. V prvním z nich jde o situaci, kdy za podmínek stanovených v , písm. b/ byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto jinak, než v jeho dřívějším zrušeném rozsudku. Ve druhém případě je dovolání přípustné proto, že jeho přípustnost vyslovil odvolací soud na návrh nebo bez návrhu ve výroku svého potvrzujícího rozsudku ( ). Konečně ve třetím případě ( ) je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné tehdy, jestliže při splnění dalších v tomto ustanovení uvedených předpokladů, odvolací soud nevyhověl návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, přičemž dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu, případně v něm řešená konkrétní právní otázka, má po právní stránce zásadní význam.

O žádný ze shora uvedených případů přípustnosti dovolání v dané věci nejde. Odvolací soud – pokud jde o rozhodnutí ve věci samé – potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, aniž současně ve výroku svého potvrzujícího rozsudku vyslovil přípustnost dovolání. Protože žalovaný před vyhlášením potvrzujícího rozsudku neučinil návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, je vyloučeno, aby dovolací soud přípustnost dovolání uvažoval v intencích ustanovení

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v ustanoveních ani a 2 , a kdy nejsou naplněny ani podmínky přípustnosti dovolání uvedené v ustanovení , Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení věty prvé ve spojení s ustanovením dovolání žalovaného jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat z pohledu uplatněných dovolacích důvodů.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , a Podle výsledku dovolacího řízení mají žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny advokáta ve výši 2 740 Kč ( , , , , a , ve znění pozdějších změn a doplňků) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. května 2002

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu