Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 294/2020
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 089 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ode dne 19. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 089 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně, původně s právnická osoba s.r.o., se žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2020, později doplněnou, domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného zařízení. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 29. 3. 2018 smlouvu číslo na základě které byly žalovanému poskytovány služby televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovanému současně poskytnut do jeho užívání Set-top box/CA Modul sériové číslo číslo zařízení. V souvislosti s ukončením smlouvy ke dni 30. 9. 2018 z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného, byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení ve lhůtě 10 dnů. Za porušení této povinnosti a nevrácení set-top boxu nárokovala žalobkyně smluvní pokutu 5 000 Kč a současně i úhradu zákonného úroku z prodlení počínaje prvním dnem po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené advokátem ve výzvě k úhradě ze dne 8. 6. 2020, tedy od 18. 6. 2020 do zaplacení.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni i žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a nereagoval tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní, a to přesto, že mu byla po uplynutí úložní lhůty vhozena do schránky.
3. Po skutkové stránce soud zjistil ze Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 29. 3. 2018 (dále jen„ smlouva“), že strany sjednaly poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu žalovanému žalobkyní po dobu 24 měsíců. Na základě smlouvy bylo žalovanému poskytnuto i výše uvedené technické zařízení. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení zapůjčeného Set-top boxu. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž přijal i Obchodní podmínky, jejichž součástí byla ujednání týkající se ukončení smlouvy, včetně mechanizmu navázaného na omezení služby, od kterého žalobkyně odvíjela tvrzené datum předčasného ukončení smlouvy. Ta však musela tak jako tak zaniknout nejpozději 29. 3. 2020 uplynutím sjednané doby. Podle obchodních podmínek čl. 8 2. činí lhůta pro vrácení zařízení 10 dnů, jak tvrdí žalobkyně. Je tedy zřejmé, že žalovaný by i při doběhnutí sjednané doby byl v prodlení s vrácením zařízení, pokud tak neučinil. To v řízení nejen neprokázal, ale ani netvrdil. Výzvou k úhradě dlužné částky 5 000 Kč a vrácení technického zařízení odeslanou doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě vyzval právní zástupce dne 8. 6. 2020 žalovaného k úhradě smluvní pokuty, a to ve lhůtě do 18. 6. 2020, kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručována žalovanému dne 9. 6. 2020, a následně uložena k vyzvednutí. Doručení zmařil žalovaný tím, že si zásilku nevyzvedl, a pošta ji vrátila odesílateli.
4. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, podle kterého si mohou strany ujednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
5. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému předala tvrzené zařízení, jakož i to, že ho dle ujednání byl žalovaný povinen vrátit ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Tato lhůta by již uplynula, i pokud by smlouva nebyla ukončena předčasně, a žalovaný neprokázal, že by povinnost zajištěnou smluvní pokutou splnil. Žalobkyni proto vznikl nárok na žalovanou smluvní pokutu, kterou jí tak soud přiznal, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Do prodlení se žalovaná dostala, jakmile řádně a včas neuhradila ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, v takovém případě dle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně nárok na úrok z prodlení dle prováděcího předpisu, kterým je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., podle kterého se určuje jeho výše.
6. Jelikož termín pro úhradu smluvní pokuty nebyl stranami sjednán, mohla pokutu žalobkyně požadovat ihned, a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen plnit bez zbytečného odkladu k její výzvě. Žalobkyně pak poskytla ve výzvě ze dne 8. 6. 2020 žalovanému delší prostor, když ho její zástupce vyzval k úhradě ve lhůtě do 18. 6. 2020. I když žalovaný doručení této výzvy zmařil, neboť si zásilku nevyzvedl, byl k plnění vyzván, neboť nevyzvednutí zásilky jde k jeho tíži, do jeho dispozice se dostala, a byl tak povinen nejpozději v poslední den lhůty poskytnuté žalobkyní pokutu uhradit. Nárok na úrok z prodlení od následujícího dne je tak důvodný, proto ho soud žalobkyni přiznal v zákonné výši.
7. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč, konkrétně příprava a převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, text používá žalobkyně opakovaně, obměňuje vzorový text), a dále třemi paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů náležejících k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a). Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 2 089 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.
8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.