Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2968/2000

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud rozvrhovým usnesením z 21. prosince 1999, č. j. E 2263/9767  poté co krajský soud usnesením ze dne 30. srpna 1999, č. j. , jeho předchozí usnesení z 12. května 1999, č. j. E 2263/9748, (jímž oprávněnému přikázal částku 21.071, Kč, a této pohledávce určil čtvrté pořadí za pohledávkou státu, finančního úřadu a zdravotní pojišťovny) zrušil s odůvodněním, že je třeba ocenit závadu (věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch M. R.) váznoucí na nemovitosti a promítnout ji do její ceny - přikázal po srážce ceny věcného břemene převzatého vydražitelem oprávněnému částku 6.614, Kč, a to ve čtvrtém pořadí.

Usnesení soudu prvního stupně napadli odvoláním oprávněný a vydražitel. S ohledem na zpětvzetí odvolání vydražitele krajský soud shora označeným usnesením řízení o jeho odvolání podle zastavil (výrok II.) a odvolání oprávněného, jež posoudil jako podané osobou neoprávněnou, odmítl (výrok I.) s odůvodněním, že nebylo-li pořadí ostatních pohledávek popřeno při rozvrhovém jednání, v odvolání již takovou námitku účinně uplatnit nelze.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný, zastoupený advokátkou, včasným dovoláním, jímž namítá, že řízení bylo stiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí současně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje ve skutečnosti, že i když byla odhadní cena nemovitostí povinného stanovena pravomocně (v prvním stupni) částkou 141.370,- Kč (v důsledku čehož byla jeho pohledávka, byť jako v pořadí čtvrtá, uspokojena původním rozvrhovým usnesením částkou 21.071,- Kč, tedy v plné výši), krajský soud – podle oprávněného nezákonně – původní rozvrhové usnesení zrušil s odůvodněním, že v ceně podstaty má být promítnuta cena věcného břemene, jímž jsou nemovitosti zatíženy. V důsledku snížení ceny nemovitostí o částku 83.650,- Kč, představující cenu doživotního užívání nemovitostí M. R., pak při – dle oprávněného nesprávném – stanovení pořadí pohledávek (proti němuž původně nic nenamítal proto, že jeho pohledávka byla uspokojena v plném rozsahu) došlo k tomu, že druhým rozvrhovým usnesením byla jeho pohledávka uspokojena pouze do částky 6.614,- Kč. Protože teprve tímto rozhodnutím „bylo uspokojení jeho pohledávky zkráceno“, měl odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit se závazným právním názorem, že „má být vydáno nové rozvrhové usnesení ve znění usnesení původního.“ Jestliže krajský soud namísto toho odvolání odmítl, je jeho právní posouzení věci nesprávné.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 16. května 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen „“).

Dovolání (přípustné podle ) je důvodné, byť pouze potud, že nesprávné je právní posouzení oprávněného jako osoby k podání odvolání neoprávněné, a v důsledku toho pak i odmítnutí odvolání.

Jelikož vady podle ustanovení , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou (oprávněný sice odůvodňuje dovolání poukazem na ustanovení , tuto vadu však obsahově nevymezuje) a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu správnost právního závěru odvolacího soudu, že odvolání (brojící výlučně proti pořadí dalších pohledávek) podané proti rozvrhovému usnesení účastníkem - jenž, ač rozvrhovému jednání přítomen, námitky proti pořadí pohledávek při něm nevznesl - je odvoláním podaným osobou neoprávněnou.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Právo podat odvolání - jímž lze napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně pokud to zákon výslovně nevylučuje ( ) - přísluší zejména účastníkům (kterým byla rozhodnutím soudu způsobena v jejich právech určitá újma spočívající v tom, že jim rozhodnutím soudu prvního stupně nebylo zcela vyhověno). Odvolání je dále oprávněn podat vedlejší účastník (jestliže jeho úkon neodporuje úkonu účastníka), státní zastupitelství (ve věcech, ve kterých vstoupilo do řízení podle ) a právní nástupce účastníka. Odvolání nemůže podat ten účastník, který se odvolání po vyhlášení rozhodnutí vzdal ( ).

žádným svým ustanovením, a tedy ani ustanoveními a - upravujícími postup soudu při rozvrhovém jednání a rozvrhové usnesení - odvolání proti takovému usnesení nevylučuje, a to ani u účastníka rozvrhovému jednání přítomného. Potud tedy dovolatelově námitce směřující proti nesprávnému posouzení věci, bylo-li jeho odvolání odmítnuto jako podané osobou neoprávněnou, upřít důvodnost nelze.

Právní názor odvolacího soudu, že oprávněný, jenž - ač přítomen rozvrhovému jednání, námitky proti pořadí pohledávek nevznesl - není osobou k odvolání oprávněnou, protože „již nemůže odvoláním zasáhnout do pořadí pohledávek“, tedy správný není. Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené usnesení spočívá ( ), Nejvyšší soud je  aniž nařídil jednání ( věta první ) - usnesením zrušil ( věta za středníkem, odst. 5 ) a věc podle věty první odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta druhá ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení včetně nákladů řízení dovolacího ( věta třetí ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. května 2002

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu