Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 20/2021-14
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr Barborou Nezkusilovou ve věci
žalobkyně; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec - ulice,
zastoupena advokátem titul. jméno příjmení,
sídlem adresa žalobkyně
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 928,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 928,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 928,94 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 928,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 928,94 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 928,94 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že ji byla postoupena úvěrová smlouva, kterou žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuto 1 400 Kč na jistině, které měl splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci tak konkludentně souhlasili s projednáním věci dle § 115a o.s.ř. na základě dodaných listinných důkazů a soud za splnění zákonných podmínek, věc projednal bez nařízení jednání.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, kterou žalovanému poskytl částku ve výši 1 400 Kč, kterou měl splatit ke dni datum spolu s částkou 1 528,94 Kč představující celkový poplatek za poskytnutí úvěru, toto však žalovaný neučinil. Původní věřitel ze dne datum provedl platbu ve výši 1 400 Kč ve prospěch bankovního účtu, který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru (Potvrzením o provedené platbě původního věřitele, smlouvou o úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávek původní věřitel mimo jiné i tuto pohledávku postoupil na žalobkyni (Smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, v níž poskytla dodatečnou lhůtu k plnění (Předžalobní upomínkou). Žalovaný však žalovanou částku přesto neuhradil ani v této dodatečné lhůtě.
4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na základě smlouvy ze dne datum poskytl žalovanému bezhotovostně téhož dne na jeho bankovní účet částku ve výši 1 400 Kč, které měl žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru vrátit do datum. Tímto byla platně uzavřena úvěrová smlouvy dle § 2395 odst. 1 o. z. splňující veškeré zákonné náležitosti. Následně, na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla tato pohledávka v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z., postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, v níž žalovanému poskytla dodatečnou lhůtu k plnění. Žalovaný však toto neučinil, čímž se dle § 1970 odst. 1 ve spojení s § 2 395 odst. 1 o. z. dostal do prodlení nijak nezaviněného věřitelem, pročež je nárok žalobkyně důvodný. Žalobkyně požadovala rovněž úrok z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti, a jelikož se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., byl žalobkyni soudem v souladu s § 1970 o. z., přiznán zákonný úrok z prodlení od žalobkyní požadovaného dne, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b a. t.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 928,94 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
9. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
10. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.