Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 152/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 23. 7. 2001, sp. zn. , byli obvinění T. T. Q. a N. T. T. H. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Za to byli podle § 187 odst. 2 tr. zák. odsouzeni k trestům odnětí svobody v trvání a to obviněný T. T. Q. čtyř roků a šesti měsíců a obviněná N. T. T. H. tří roků a šesti měsíců, přičemž podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byli pro výkon trestu zařazeni do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obou obviněným uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou.

Proti tomuto rozsudku podali obvinění T. T. Q. a N. T. T. H. odvolání.

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , byl k odvolání obviněných podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 23. 7. 2001, sp. zn. , a podle § 259 odst. 3 tr. ř. učinil odvolací soud ve věci vlastní rozhodnutí. Obvinění T. T. Q. a N. T. T. H. byli uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a byly jim uloženy zcela shodné tresty odnětí svobody a vyhoštění, jako ve zrušeném rozsudku soudu prvního stupně. Rozsudek odvolacího soudu byl obou obviněným i jejich obhájci doručen shodně dne 4. 3. 2002 (viz č. l. 370 tr. spisu).

Proti naposledy konstatovanému rozsudku podali dne 22. 3. 2002 obvinění T. T. Q. a N. T. T. H. prostřednictvím svého obhájce s poukazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání. V písemném zdůvodnění mimořádného opravného prostředku obvinění namítají, že jejich jednání nebylo odvolacím soudem správně hmotně právně posouzeno. Konstatují, že částka 20. 200,- Kč, kterou podle názoru soudu prokazatelně obdrželi z prodeje drog, je hluboko pod hranicí škody velkého rozsahu, která je předpokladem, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Proto jejich jednání mělo být kvalifikováno pouze jako trestný čin podle § 187 odst. 1 tr. zák. Závěrem dovolání oba obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a sám ve věci rozhodl rozsudkem.

Nejvyšší soud shledal, že v posuzované trestní věci obviněných T. T. Q. a N. T. T. H. není dovolání přípustné.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. je stanoveno, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo do trestního řádu zavedeno novelou trestního řádu (), která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako procesní normy se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení ( a násl. tr. ř.). Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li všechny zákonné podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti Pro tento závěr svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pokud napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem nabyl podle § 139 odst. 1 písm. a) tr. ř. právní moci dne 26. 9. 2001, založila již tato okolnost sama o sobě procesní stav, že nelze proti němu podat dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002, byť bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněných T. T. Q. a N. T. T. H. odmítl jako nepřípustné a proto nemohl z jeho podnětu přezkoumat napadený rozsudek a předcházející řízení ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř., přičemž své rozhodnutí učinil v souladu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. května 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k