Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 112/2002

-1

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvinění P. V. M. a I. J. J. byli rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. , ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 14. 5. 2001, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2001, sp. zn. , jako soudu odvolacího, uznáni vinnými pokračujícím trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a obviněný P. V. M. byl dále uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. Obviněný P. V. M. byl odsouzen podle § 234 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Obviněný I. J. J. byl tímto rozsudkem odsouzen podle § 234 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání obou obviněných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. . Rozsudek nabyl ohledně obou obviněných právní moci dne 25. října 2001.

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. , byl doručen obviněnému P. V. M. dne 4. 1. 2002, jeho obhájkyni Mgr. J. V. dne 4. 1. 2002, obviněnému I. J. J. dne 4. 1. 2002 a jeho obhájkyni JUDr. B. S. dne 4. 1. 2002.

Dne 6. 3. 2002 podal obviněný P. V. M. prostřednictvím svého obhájce L. E. dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze. Jako dovolací důvody uplatnil nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] a dále, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí [§ 265b odst. 1 písm. k) tr. ř.].

Dne 4. 3. 2002 podal obviněný I. J. J. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. B. S. dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze. Jako dovolací důvod uplatnil nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, přestože výslovně neodkázal na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o které dovolání opírá.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. Podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (jde-li o rozhodnutí uvedené v odst. 2 citovaného ustanovení), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno novelou trestního řádu provedenou s účinností od 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, že procesní úkony se provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je takový úkon prováděn. Trestní stíhání obou obviněných skončilo dne 25. 10. 2001, tj. v době, kdy ještě nenabyla účinnosti novela trestního řádu Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II , je zřejmé, že novelizovaný trestní řád neobsahuje žádnou výjimku, podle níž by bylo možno aplikovat dovolání na rozhodnutí, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, a to ani za podmínky, že by od doručení takového rozhodnutí byla zachována dovolací lhůta dvou měsíců podle , 2 tr. ř. Z toho vyplývá, že dovolání je přípustné pouze tehdy, jestliže nastanou všechny zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti , tedy po 1. 1. 2002.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v trestní věci obviněných P. V. M. a I. J. J. nejsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání rozhodl, že se dovolání obviněných P. V. M. a I. J. J. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítají, neboť nejsou přípustná.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. května 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek