Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1156/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím odvolací soud odmítl jako opožděné odvolání proti usnesení z 9. prosince 1999, č. j. , jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 180.752,- Kč.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný, zastoupen advokátkou, včasným dovoláním, jímž namítá, že se v místě doručování na adrese T. 320 (tj. ve svém přechodném bydlišti) „nikdy nezdržoval“, neboť měl „…v tuto dobu…od září…za účelem trvalého pobytu pronajatý byt na ulici B., M.“ (kam mu pošta také doručovala zásilky) a poté na adrese M., M. 817; tzv. náhradním doručením usnesení na adresu, na níž se povinný nezdržoval, okresní soud porušil ustanovení , v čemž je spatřována vada řízení podle téhož předpisu. Podle povinného totiž z doručenky není zřejmé, kdy ho měl doručovatel „navštívit poprvé a nezastihnout“, ani to, zda ho při doručování v místě bydliště „navštívil skutečně dvakrát“ a vhodným způsobem uvědomil, že přijde zásilku doručit v jiný den (s uvedením přesné hodiny) znovu. Povinný konečně namítá, že poštovní zásilka nebyla řádně označena, neboť z doručenky nebylo zřejmé, o kterého K. O. se jedná, jelikož na adrese T. čp. 320 se zdržuje také jeho otec téhož jména i příjmení.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 16. března 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále též jen „ “).

Dovolání (přípustné podle ustanovení ) není důvodné.

Z úřední povinnosti ( ) dovolací soud posuzuje pouze vady řízení vyjmenované v ustanovení a (je-li dovolání přípustné) jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Protože vady vyjmenované v tvrzeny nejsou a z obsahu spisu nevyplývají, je předmětem dovolacího přezkumu - vyjádřil-li povinný nesouhlas s výsledky šetření o skutkových okolnostech doručení - posouzení, zda řízení je vskutku postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podle ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka (jež je svou povahou veřejnou u - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, č. 18, pod poř. č. 127), kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu. Konkrétní postupy pošty a povinné údaje, vyznačované na doručence, jež osvědčuje náhradní doručení zásilky určené do vlastních rukou, stanoví v souladu s ustanovením poštovní řád ( v tehdy platném znění, od 1. července 2000 sice zrušená, v době doručování však účinná) jmenovitě jeho příloha č. 5.

Doručenka (č. l. 15), jež jako řádně vyplněná v daném případě vskutku charakter veřejné y má, deklaruje, že se adresát v místě doručení, tedy na adrese „T. 320“, uvedené na doručence, v době doručování zdržoval (srov. text „…adresát, ačkoli se v místě doručení zdržuje, nebyl... zastižen…”), že mu 21. prosince 1999 byla při prvním pokusu o doručení zanechána písemná výzva, tj. uvědomění o druhém pokusu o doručení (srov. „…písemnou výzvu, která byla při prvním pokusu o doručení…zanechána v odevzdacím místě…“) a že následujícího dne byl po druhém, opět neúspěšném pokusu písemně vyrozuměn o uložení zásilky (srov. „Při druhém pokusu o doručení…byl adresát písemně vyrozuměn…“).

Z údajů na doručence tak vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně bylo  uložením na poště dne 22. prosince 1999  povinnému doručeno v pondělí 27. prosince 1999 ( ). Pokud totiž doručovatel vyplnil rubriky doručenky „výzva dne“ a „písemnost uložena dne“ daty 21.12. a 22.12, pak tato doručenka opatřená otiskem úředního razítka pošty osvědčuje také to, že doručovatel postupoval podle bodů 18 a 19 přílohy k citované vyhlášce, že tedy adresáta (povinného) uvědomil o datu a hodině opětovného pokusu o doručení, a že jej o uložení zásilky na poště vyrozuměl. Z úředního záznamu sepsaného (a povinným podepsaného) u soudu prvního stupně dne 10. ledna 2000 (srov. č. l. 17 versa) dále plyne, že povinný, připojil-li soud k jeho osobním údajům, tedy jménu, příjmení, číslu občanského průkazu atd. také údaj „…trv. bytem T. 14, pro doručování pošty T. 320 (na této adrese se zdržuje)…“, žádné námitky k těmto údajům nevznesl a naopak požádal, aby mu „soudní zásilky byly doručovány na adresu T. čp. 320, kde bydlí jeho rodiče.“

Jelikož povinný, namítaje pouze, že nejsou „zřejmé“ údaje na doručence uvedené, neprokázal (a tuto povinnost má vzhledem k charakteru doručenky jako veřejné y on) opak těchto - předtištěných a doručovatelem řádně vyplněných - údajů, tedy zejména to, že se v době doručování na adrese uvedené na doručence nezdržoval (když sám 10. ledna 2000 uvedl opak - srov. výše), ani to, že ho doručovatel o době nového pokusu o doručení neuvědomil (a pokud jde o případný nedostatek vyrozumění o uložení zásilky na poště, ten dovolatel ani nenamítá), dovolací soud - aniž provedl navržený důkaz výslechem svědka - dovodil, že řízení jinou vadou netrpí a že dovolací důvod podle tudíž dán není.

Pro úplnost se dodává, že obstát nemůže ani dovolatelův závěr, že zásilka nebyla řádně označena, odůvodněný skutečností, že se na adrese T. čp. 320 zdržuje i jeho otec stejného jména a příjmení. Jak vyplývá ze spisu, otec povinného (při prvním ani druhém pokusu o doručení ani v odběrní lhůtě) zásilku nepřevzal; ta byla po uplynutí odběrní lhůty vrácena zpět okresnímu soudu, kde si ji osobně 10. ledna 2000 převzal povinný (srov. obálku na č. l. 15 a úřední záznam na č. l. 17 versa). O vadné doručení z tohoto důvodu by však šlo pouze v případě, že by zásilku určenou povinnému do vlastních rukou místo něj jeho otec (stejného jména a příjmení) skutečně převzal.

Protože se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání - aniž ve věci nařídil jednání ( věta první) - jako nedůvodné usnesením zamítl ( a 5 ).

Povinný s dovoláním úspěšný nebyl, u oprávněné však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. května 2002

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu