Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 55/2021

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní titul Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky ve výši 786 Kč s přísl.

takto:

I. Žaloba, kterou se domáhala žalobkyně, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 786 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se ukládá doplatit na soudním poplatku částku ve výši 600 Kč, a to na účet zdejšího soudu číslo variabilní symbol ve lhůtě do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se domáhala žalobkyně, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 786 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobkyni se ukládá doplatit na soudním poplatku částku ve výši 600 Kč, a to na účet zdejšího soudu [číslo] [variabilní symbol] ve lhůtě do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Klatovech dne 20. 11. 2020 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 786 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO smlouvu o úvěru číslo to dne datum, na základě které původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku 18 186 Kč (jistinu, úrok ve výši 963 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 723 Kč a za hotovostní inkaso 2 500 Kč), a to formou 14-ti měsíčních splátek ve výši 1 299 Kč do 22. 11. 2017. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, naposledy zaplatila 1 500 Kč dne 25. 02. 2020. K tomuto datu činila dlužná jistina 468 Kč, úrok 5,81 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 108,05 Kč, úhrada za administrativní činnost 31,26 Kč a úhrada za splátky v hotovosti 172,88 Kč, celkem tedy 786 Kč. Dne 24. 06. 2020 původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 786 Kč. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 786 Kč, úroky částečně kapitalizované a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované. Žalovaná uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradila.

2. Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 20.1.2021 č.j. -11 byla vyslovena jeho místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu, usnesení nabylo právní moci dne 12.2.2021.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.

4. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO smlouvu o úvěru číslo to dne datum, na základě které původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se původnímu věřiteli zaplatit celkem částku 18 186 Kč (jistinu, úrok ve výši 963 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 723 Kč a za hotovostní inkaso 2 500 Kč), a to formou 14-ti měsíčních splátek ve výši 1 299 Kč do 22. 11. 2017. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a další pak vždy do měsíce od předchozí splátky. Podle článku nazvaného Splatnost, úrok a RPSN úvěru byl mezi stranami sjednán úrok ve výši ve výši 15% p.a. a RPSN činila 187,60% (viz citovaná smlouva č.l. 15). Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (viz smlouva o postoupení pohledávek a její příloha - CPR spis). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kterým byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky (viz dopis v příjmení spisu). Předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2020 byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z potvrzení o transakcích vyplynulo, že žalovaná zaplatila částku 17 400 Kč (viz č.l. 16).

6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru závazek v podobě úročného úvěru podle ust. účinného od 1. 1. 2014, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení v úvodních ustanoveních smlouvy.

7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvě o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy o úvěru ve výši 8 186 Kč, kterou měla žalovaná vedle jistiny ve výši 10 000 Kč zaplatit navíc, byť je ve smlouvě rozčleněna na různé poplatky a úrok, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a úvěrů, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako náklady spotřebitelského úvěru by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé částky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na více částí: na úroky, náklady na vyhodnocení úvěru, náklady na inkaso a úplata za poskytnutí úvěru. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění nákladů tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění nákladů je ryze formální a že celá částka nákladů nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu poplatků a úroku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 81,86 %, je tedy ujednáním neplatným dle obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v březnu 2015 činila cca 7,245% ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil ani žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku zápůjčky. Soud dále zdůrazňuje, že pojmovým znakem úvěru je ujednání o úrocích a nelze tak oddělit ujednání o nákladech a úrocích od ostatního obsahu smlouvy.

8. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit zapůjčenou jistinu ve výši 10 000 Kč. Soud současně zohlednil žalobkyní předloženou u – transakční historie, ze které plyne, že bylo žalovanou zaplaceno 17 400 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle obč. zák. Podle obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se bezdůvodně neobohatil, neboť nad poskytnuté plnění ve výši 10 000 Kč vrátil dalších 7 400 Kč představující rozdíl poskytnuté částky 10 000 Kč a vráceného plnění ve výši 17 400 Kč. Soud proto žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

10. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, vznikl nedoplatek na soudním poplatku ve výši 600 Kč (zaplaceno mělo být dle položky 1 bod 1 písmeno a) sazebníku 1000 Kč, bylo zaplaceno jen 400 Kč, rozdíl tedy činí 600 Kč). Soud proto uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč dle v platném znění až v tomto konečném rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.