Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 38/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalobkyně a žalovaná 1) nemají proti sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 19. července 1999, č.j. -70 ve výrocích pod body I., III., IV. a V., kterými soud prvního stupně zamítl žalobu proti oběma žalovaným (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body III., IV. a V. výroku). Současně odvolací soud vyslovil, že odvoláním nenapadený výrok pod bodem II. rozsudku soudu prvního stupně zůstává nedotčen a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, podala žalobkyně dovolání z důvodů uvedených v , c) a d) (dále jen „ “), jehož přípustnost opírala o zásadní právní význam napadeného rozsudku. Podrobně vymezila své námitky k jednotlivým uplatněným dovolacím důvodům a navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalované ve svých vyjádřeních snesly argumenty proti námitkám dovolatelky a shodně požadovaly, aby dovolací soud oba rozsudky potvrdil.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). Tak tomu bylo i v tomto případě, neboť odvolací soud věc v souladu s bodem 15., hlavou I, částí dvanáctou , rovněž projednal podle ve znění účinném před 1. lednem 2001, jak sám výslovně zmínil v důvodech svého rozsudku.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání směřujícího proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení , 238 odst. 1 písm. b) nebo o ustanovení

O případ podřaditelný ustanovení nejde, neboť potvrzený rozsudek soudu prvního stupně je prvním rozsudkem tohoto soudu ve věci.

Podle dovolání rovněž přípustné není, neboť odvolací soud přípustnost dovolání výrokem svého rozsudku nevyslovil a žalobkyně návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala.

Zbývalo posoudit podmínky přípustnosti dovolání určené v ustanovení Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s vyjímkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, v dovolání namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první, (per analogiam), neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo. První žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly, náklady řízení vzniklé druhé žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 7.500,- Kč podle , , , a vyhl. č. a z paušální částky Kč 75,- za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle vyhl. č.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 14. května 2002

JUDr.Ing. Jan Hušek, v.r.

předseda senátu