Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
21 C 5/2021-32
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
; zastoupené titul. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa,
proti
žalované: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 1 219 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 019 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 178 od 2.8.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 019 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 178 od 2.8.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17.6.2020, doplněnou podáním ze dne 8.2.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 019 Kč od 2.8.2019 do zaplacení s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné ve výši 1 019 Kč za období od 12.4.2019 do 31.7.2019, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo ze dne 12.4.2019 pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Ford Focus, registrační značka, a dále dlužná částka představuje náklady na upomínání ve výši 200 Kč, dle čl. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 10 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP PMV 2018.
2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 25.1.2021 č.j. 21 C 5/2021-14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 1.2.2021 a žalovanému dne 1.2.2021.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
Z pojistné smlouvy ze dne 12.4.2019 vyplývá, že mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným, byla s účinností od 12.4.2019 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Ford Focus, registrační značka, a to na dobu neurčitou. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit pojistiteli roční pojistné ve výši 3 364 Kč, splatné čtvrtletně po 841 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že byl seznámen s pojistnými podmínkami VPP PMV 2018 a se Sazebníkem administrativních poplatků.
5. Z čl. 1 odst. 3,4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP PMV 2018 (dále jen„ pojistné podmínky“) plyne, že pojištění se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a pojištění odpovědnosti se řídí zákonem č. 168/1999 Sb.. Ujednání pojistné smlouvy mají přednost před ustanoveními pojistných podmínek.
6. Dle čl. 4 odst. 10 pojistných podmínek plyne, že pojistitel má právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním pohledávky. Výše náhrady je uvedena v sazebníku poplatků.
7. Ze Sazebníku administrativních poplatků platného od 1.1.2019 plyne, že poplatek za upomínku dlužného pojistného – po zániku pojištění činil 200 Kč.
8. Z výzvy ze dne 10.6.2019 plyne, že právnická osoba vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 841 Kč a upomínacího poplatku 50 Kč.
9. Ze zániku pojistné smlouvy ze dne 11.8.2019 plyne, že právnická osoba sdělila žalovanému, že pojistná smlouva zanikla k 31.7.2019 pro neplacení pojistného a vyzvala jej k úhradě částky 1 019 Kč.
10. Z předžalobní upomínky ze dne 14.9.2019 plyne, že právnická osoba vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 219 Kč.
11. Z předžalobních upomínky ze dne 24.3.2020 vyplývá, že právní zástupkyně žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dluhu jistiny ve výši 1 219 Kč. Tato upomínka byla žalovanému zaslána dne 24.3.2020, což bylo zjištěno ze Sledování zásilek a dokladu o odeslání zásilky.
12. Z Notářského zápisu NZ číslo ze dne 21.12.2019 plyne, že právnická osoba převedla pojistný kmen na žalobkyni.
13. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.
14. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen z části.
16. Soud má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě odkoupení pojistného kmene od právnická osoba právnická osoba jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla specifikovaného výše tohoto odůvodnění (zákon č. 168/1999 Sb.), a to s počátkem pojištění od 12.4.2019 na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 3 364 Kč, splatné čtvrtletně po 841 Kč vždy ke 12. dni 1., 4. 7. a 10. měsíce každého roku (§ 2783 odst. 2 Občz). Žalovaný neuhradil pojistné splatné k 12.4.2019 a k 12.7.2019, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2458 odst. 1 ObčZ. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za dobu od 12.4.2019 do 31.7.2019, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 12.4.2019 do 31.7.2019 v celkové výši 1 019 Kč (výpočet: pojistné za období od 12.4.2019 do 11.7.2019 ve výši 841 Kč + poměrná část pojistného za období od 12.7.2019 do 31.7.2019 ve výši 178 Kč).
17. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ i úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou pojistného ve výši 841 Kč připadl na den 13.4.2019; k tomuto dni činila sazba úroku z prodlení 9,75 % ročně. První den prodlení žalovaného s úhradou poměrného pojistného ve výši 178 Kč připadl na den 13.7.2019; k tomuto dni činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 2.8.2019, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení toliko ve výši 9,75 % z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 178 Kč od 2.8.2019 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 841 Kč od 2.8.2019 do zaplacení pak soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II. rozsudku).
18. Zbytek jistiny ve výši 200 Kč uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. 4 odst. 1 pojistných podmínek a Sazebník poplatků, v němž se uvádí, že pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním pohledávek; výše náhrady je uvedena v sazebníku poplatků, tj. 200 Kč za upomínku.
19. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro níž platí, že nesmí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
20. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03).
21. Podle ust. § 1813 Občz se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp.zn. II. ÚS 3/06).
22. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
23. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek a Sazebník. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11.
24. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o nákladech spojených s upomínáním a uplatňováním v Pojistných podmínkách a Sazebníku poplatků žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ustanovení §§ 547, 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 200 Kč zamítl (výrok II. rozsudku).
25. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok III. rozsudku o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 1 019 Kč (83,60 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 200 Kč (16,40 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 67,20 % (výpočet: 83,60 % - 16,40 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměny advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen,,vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Proto soud přiznal žalobkyni částku 1 000,60 Kč rovnající se 67,20 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.