Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 17/2021-17
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 685,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 623,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 6. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba došlá soudu dne 31. 8. 2020 se v části, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 3 376,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 6. 1. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 252,37 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 623,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 6. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba došlá soudu dne 31. 8. 2020 se v části, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 3 376,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 6. 1. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 252,37 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 31. 8. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 11 685,99 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaná coby úvěrovaný uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO Smlouvu o úvěru číslo dle zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Žalobkyně coby postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba IČO coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové částce 18 186 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 18 186 Kč, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 5. 1. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne 5. 11. 2016, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 6 623,97 Kč, dlužným úrokem ve výši 420,55 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 464,74 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 570,29 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 1 606,44 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listin y způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listin y nazvané: smlouva o úvěru číslo ze dne datum, přílohy číslo – předpisu splátek, fotokopie OP, žádost o úvěr, čestné prohlášení, smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu.
5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti. Z listin y nazvané Smlouva o úvěru číslo ze dne 5. 11. 2016, včetně prohlášení dlužníka, přílohy číslo – předpisu splátek a fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že 5. 11. 2016 uzavřela společnost právnická osoba, jako věřitel, a žalovaná, jako dlužník, smlouvu o úvěru číslo na jejímž podkladě tato společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označena mimo jiné jménem a příjmením, datem narození, číslem občanského průkazu a adresou bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a k tomu náležející úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady vyhodnocení úvěru, poplatek za inkaso splátek v hotovosti v bydlišti; celkem se tak zavázala zaplatit částku ve výši 18 186 Kč v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč, přičemž první splátka je splatná měsíc po podpisu smlouvy, poslední splátka pak dne 5. 1. 2018. Žalované byly poskytnuty základní informace o jejím spotřebitelském úvěru. Žalovaná požádala společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru, když o své osobě této společnosti poskytla základní údaje o příjmech a výdajích, osobních poměrech, souhlasila se zpracováním osobních údajů (zjištěno z Žádosti o úvěr a z Čestného prohlášení). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba jako postupitel se společností právnická osoba jako postupník; jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo smlouvy vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru/smluv souvisejících, včetně pohledávky za žalovanou dle shora citované smlouvy. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Dopis byl odeslán žalované na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z Podacího lístku).
7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.
8. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
18. V tomto konkrétním případě žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované úvěr splácet byla posouzena společností právnická osoba na základě vyplněné žádosti o úvěr na základě informací poskytnutých žalovanou, k tomuto svému tvrzení doložil pouze shora citovanou žádost o poskytnutí úvěru a čestné prohlášení žalované. Lustraci v dostupných databázích žalobkyně nedoložila. Soudu tak nezbylo, než dospět k závěru, že předchůdce žalobkyně nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soudu tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (srov. § 588 o. z.).
19. V řízení soud vzal za prokázané, že společnost právnická osoba poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila před podáním žaloby částku ve výši 3 376,10 Kč (což žalobkyně sice nijak neprokazovala, nicméně ani žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné jiné úhrady, které by nebyly zohledněny). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že jí pohledávka vůči žalované náleží, když bylo prokázáno, že na žalobkyni byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § číslo odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 6 623,97 Kč (tj. 10 000 minus 3 376,10 Kč), tj. žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., také právo na zákonné úroky z prodlení v zákonné výši, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl tak, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Procesní úspěch žalobkyně je představován výrokem I. a představuje 56,68 % a neúspěch výrokem II. a představuje 43,32 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 13,36 % (56,68 % minus 43,32 %) nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Náklady řízení procesně úspěšnější žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) , 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za tři výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 300 Kč), dále 3 x režijní paušál za tři výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 889 Kč, ze kterých soud žalobkyni přiznal z důvodů uvedených výše 13,36 %, tj. částku 252,37 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky.
V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.