Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 201/2020
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 52 176 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 600 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 24 908 Kč, částky 1 372,60 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 8 146,49 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 248,02 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 6 648,02 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 23 248,02 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 668 Kč, částky 399,15 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 3 398,28 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 760,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 6 760,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 600 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 24 908 Kč, částky 1 372,60 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 8 146,49 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 248,02 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 6 648,02 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 23 248,02 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 668 Kč, částky 399,15 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 3 398,28 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 760,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 6 760,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 52 176 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši 29 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak souhrnný poplatek ve výši 24 908 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 5 187 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 7 518 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 12 203 Kč, v 60 týdenních splátkách po 899 Kč a poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný neplnil řádně svoje povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině ve výši 23 248,02 Kč a na dlužném poplatku ve výši 18 259,98 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel právním předchůdcem žalobkyně dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak souhrnný poplatek ve výši 14 298 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 6 696 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 763 Kč a poslední splátka byla stanovena na 6. 5. 2018. Žalovaný neplnil řádně svoje povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině ve výši 6 760,50 Kč a na dlužném poplatku ve výši 3 907,50 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, jak je specifikováno ve výroku I. a II. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobce se u soudu domáhal zaplacení částky 52 176 Kč s příslušenstvím. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.
2. V dané věci soud nařídil na den datum jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Z 1. smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalovanému částku 29 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 53 908 Kč, tedy jistinu 29 000 Kč a poplatky ve výši 24 908 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 5 187 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 7 518 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 12 203 Kč, v 60 týdenních splátkách po 899 Kč.
4. Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil na 1. smlouvu částku 12 400 Kč.
5. Z 2. smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 34 298 Kč, tedy jistinu 20 000 Kč a poplatky ve výši 14 298 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za komfortní a splácení v hotovosti ve výši 6 696 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 763 Kč.
6. Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil na 2. smlouvu částku 23 630 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne datum a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh z 1. a 2. smlouvy o půjčce ke dni postoupení činil 52 176 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne datum). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací lístek).
8. Z výzvy k plnění ze dne datum, s podacím lístkem z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy.
9. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí jako nájemník, je ženatý, vyživuje 1 osobu, pracuje jako anonymizováno – anonymizována dvě slova, jeho čistý měsíční příjem je 44 638 Kč, další čistý příjem domácnosti je 5 645 Kč, celkem příjmy 50 283 Kč. Jako běžné měsíční výdaje je uvedena částka 5 000 Kč, interní i externí splátky zápůjček uvedena 0 Kč. Ověřené dokumenty uvedeny daňové přiznání, faktury.
10. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí jako nájemník, je ženatý, vyživuje 2 osoby, pracuje jako anonymizováno – anonymizováno práce, jeho čistý měsíční příjem je 8 927 Kč, ostatní příjmy jsou 20 000 Kč, další čistý příjem domácnosti je 8 881 Kč, celkem příjmy 37 808 Kč. Jako běžné měsíční výdaje je uvedena částka 4 000 Kč, interní splátky zápůjček uvedena 2 800 Kč. Ověřené dokumenty uvedeny daňové přiznání za rok 2016.
11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne datum částku 20 000 Kč, v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 34 298 Kč částku 23 630 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne datum částku 29 000 Kč, v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 53 908 Kč částku 12 400 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni.
12. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k datum a datum a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smluv.
13. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne
datum a ve výši 29 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne
datum. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/ 2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné listiny, ze kterých by výše uvedená v zákaznických kartách vyplývala. Navíc v červnu 2017 uvedl příjem žalovaný 44 638 Kč měsíčně s odkazem na daňové přiznání a faktury a v září 2017 uvedl příjem 8 927 Kč, ostatní příjmy jsou 20 000 rovněž s odkazem na daňové přiznání. Jedná se tak o vysoký rozpor v tvrzených příjmech, pokud podkladem mělo být přiznání za tentýž rok 2016. Rovněž nebyly prokázány výdaje, když částka 5 000 Kč uvedená jako výdaje na žadatele, měla zahrnovat nájem, částku na domácnost na žadatele a rovněž na 1 vyživovanou osobu., což je částka nereálně nízká. Navíc v době teprve tři měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další smlouvu o zápůjčce, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalovaného splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaný nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům, v situaci, kdy navíc žalovaný uvedl 2 vyživované osoby, ale částka měsíčních výdajů se snížila na 4 000 Kč měsíčně. Ze všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že poskytovatel nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného oba úvěry splácet. Žalobkyně proto neprokázala, že poskytovatel posoudil schopnost žalovaného úvěry splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši nejprve 20 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 23 630 Kč. Je tak zřejmé, že na nárok plynoucí z neplatně uzavřené 2. smlouvy o zápůjčce (první v pořadí) žalovaný nedluží již ničeho a v této části byl nárok výrokem III. zamítnut. Následně žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši nejprve 29 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 12 400 Kč, proto soud uložil žalovanému výrokem I., zaplatit žalobkyni částku 16 600 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, (nikoli splatností poslední splátky dle neplatné smlouvy), odeslané dne datum, pokud byla výzva dle § 573 o.z. doručena dne 17. 2. 2020 a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne 28. 2. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. Soud přiznal úroky z prodlení, a v souladu s požadavkem žalobkyně, byť zákonná výše dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla vyšší. Ve zbytku nároku plynoucí z neplatně uzavřené 1. smlouvy o zápůjčce (druhé v pořadí) byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
21. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. § 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).