Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 40/2020

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

právně zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky ve výši 47 378,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 47.378,46 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.818,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 5.920,82 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně z částky 43.825,46 Kč od 5.11.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 47.378,46 Kč od 22.10.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši

4.074 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 47.378,46 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.818,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 5.920,82 Kč, s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně z částky 43.825,46 Kč od 5.11.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 47.378,46 Kč od 22.10.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.074 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.2.2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 47.378,46 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právnická osoba (dříve také právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne 6.2.2008 Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30.9.2010 stal právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), dále jen„ příjmení“. Na základě této Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, spolu s Kreditní kartou MoneyCard, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zároveň zavázal hradit Bance úroky z úvěru ve výši sjednané úrokové sazby ve výši 22,99 %, a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty, dále poplatků za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno, a nakonec poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši stanovené v Sazebníku. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr, kdy mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, včetně úhrady úroků a poplatků průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy, a to na základě měsíčních výpisů z účtu číslo ke zmíněné kreditní kartě. Žalovaný opakovaně nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobených zejména prodlením s hrazením minimální měsíční splátky, využila příjmení svého sjednaného práva a dne 4.11.2018 ukončila Smlouvu, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný tak k uvedenému datu dlužil částku v celkové výši 53.299,28 Kč, která byla složena z dlužné jistiny ve výši 43.825,46 Kč a z poplatků ve výši 3.553 Kč. Dále byl dluh složen i z kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z úvěru. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.10.2019 byla pohledávka za žalovaným s účinností k datu 16.10.2019 postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 30.1.2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 15.6.2020 ve smyslu , odst. 4 , , v platném a účinném znění, (dále jen ).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29.5.2020 č.j. -78 byl žalovaný v souladu

s  vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle . Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 15.6.2020 spolu s žalobou. Žalobce s tímto postupem vyjádřil svůj nesouhlas v podané žalobě, avšak s ohledem ke skutečnosti, že soud neměl za rozumné, aby bylo pro toto řízení o podané žalobě nařízeno jednání, a to především s ohledem na ekonomiku řízení a nadbytečné navyšování nákladů tohoto řízení, rozhodl ve věci i tak bez nařízení jednání, když žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a soud s ohledem na jeho pasivitu v souladu s  dovodil, že tento souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud si je vědom dikce , kdy i podle ustálené soudní praxe je stanovisko účastníků k zamýšlenému postupu soudu obligatorní náležitostí, přičemž pokud se účastník řízení práva účasti na projednání věci nevzdal či s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasil, nelze ve věci bez nařízení ústního jednání rozhodnout (srovnej například rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn.ÚS I. číslo). Soud však měl za to, že fakticky by tímto postupem zatěžoval oba účastníky, kdy podle jeho přesvědčení mohl soud rozhodnout na základě důkazů a tvrzení žalobce a nebylo třeba již poskytovat žádné další poučení ve smyslu , odst. 3 , což by pak zcela pochopitelně vyžadovalo nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s  , a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění: žalobce (dříve právnická osoba) uzavřel s žalovaným dne 6.2.2008 Smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30.9.2010 stal právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba). Soud zjistil z této Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva), že na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, spolu s Kreditní kartou MoneyCard, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zároveň zavázal hradit žalobci respektive jeho právnímu předchůdci úroky z úvěru ve výši sjednané úrokové sazby ve výši 22,99 % ročně, a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty, dále poplatky za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno, a nakonec poplatky za odeslané upomínky, a to ve výši stanovené v Sazebníku. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr, kdy mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, včetně úhrady úroků a poplatků průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy, a to na základě měsíčních výpisů z účtu číslo ke zmíněné kreditní kartě. Žalovaný opakovaně nehradil sjednané splátky řádně a včas, neudržoval na účtu dostatečný zůstatek k splácení úvěru, což bylo soudem zjištěno z platební historie ke Smlouvě. V důsledku porušení smluvních povinností způsobených zejména prodlením s hrazením minimální měsíční splátky, využil žalobce svého práva a dne 4.11.2018 ukončil Smlouvu, přičemž vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, jak bylo soudem bezpečně zjištěno zy Rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 4.11.2018. Předtím byl žalovaný ze strany právního předchůdce žalobce opakovaně upozorňován na dluh a povinnosti řádně hradit splátky úvěru v upomínkách ze dne 27.6.2018, 7.7.2018 a 25.9.2018. Žalovaný k datu zesplatnění úvěru dlužil částku v celkové výši 53.299,28 Kč, když z této částky odpovídala částka 3.553 Kč dlužným poplatkům a částka 5.920,82 Kč dlužným kapitalizovaným úrokům z úvěru. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.10.2019 byla pohledávka za žalovaným s účinností k datu 16.10.2019 postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 30.1.2020.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak bylo jednoznačně v řízení prokázáno na základě provedených důkazů, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru

číslo (dále jen Smlouva), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr

s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč, spolu s Kreditní kartou MoneyCard, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zároveň zavázal hradit žalobci respektive jeho právnímu předchůdci úroky z úvěru ve výši sjednané úrokové sazby ve výši 22,99 % ročně, a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty, dále poplatky za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno, a nakonec poplatky za odeslané upomínky, a to ve výši stanovené v Sazebníku. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr, kdy mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, včetně úhrady úroků a poplatků průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy, a to na základě měsíčních výpisů z účtu číslo ke zmíněné kreditní kartě. Žalovaný opakovaně nehradil sjednané splátky řádně a včas, neudržoval na účtu dostatečný zůstatek k splácení úvěru, což bylo soudem zjištěno z platební historie ke Smlouvě. V důsledku porušení smluvních povinností způsobených zejména prodlením s hrazením minimální měsíční splátky, využil žalobce svého práva a dne 4.11.2018 ukončil Smlouvu, přičemž vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 53.299,28 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.10.2019 byla pohledávka za žalovaným s účinností k datu 16.10.2019 postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 30.1.2020.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle , , v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené Smlouvě, tj. ve vztahu k poskytnutému úvěru, avšak pokud se jednalo o požadované příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, pak bylo třeba již postupovat a na projednávanou věc aplikovat příslušná ustanovení .

10. Podle , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, (dále jen„ ObchZ“) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Ve smyslu § 503 odst. 1 ObchZ závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou

v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.

12. Podle § 505 ObchZ pak dále platí, že zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

13. Podle § 506 ObchZ dále platí, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

14. Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není- li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené části úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

15. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu a násl. .

17. Soud měl jednoznačně provedenými důkazy za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, přičemž žalovaný od předchůdkyně žalobce reálně získal úvěrový rámec, ze kterého čerpal peněžní prostředky. Ty se zavázal splácet včetně úhrady úroků a poplatků průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy, a to na základě měsíčních výpisů z účtu číslo ke zmíněné kreditní kartě.Žalovaný opakovaně nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobených zejména prodlením s hrazením minimální měsíční splátky, využila příjmení svého práva a dne 4.11.2018 ukončila Smlouvu, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný tak k uvedenému datu dlužil částku v celkové výši 53.299,28 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.10.2019 byla pohledávka za žalovaným s účinností k datu 16.10.2019 postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 30.1.2020. Soud tedy vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení žalované částky, poplatků i co do požadovaného dalšího příslušenství. Pakliže se jednalo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato byla jednoznačně odvozena od platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu

a násl. , na jejímž základě byla mj. i pohledávka za žalovaným postoupena právě na žalobce. (výrok I.)

18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle . Soud aplikoval při stanovení odměny vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.896 Kč a

v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby

tj. 1.500 Kč (, b) a c) bod 3 vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po

100 Kč, tj. 300 Kč (, d), a vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 4.074 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  věta první před středníkem , místo plnění podle (výrok II.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu ve obec, prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.