Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 63/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. M., rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 17. 2. 1999, sp. zn. 10 Ls 210 Js 9946/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců za účelem výdělku ve třech případech podle č. 1, č. 1 a 2 cizineckého zákona, , , Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 17. 2. 1999, sp. zn. 10 Ls 210 Js 9946/98, jenž nabyl právní moci z části dne 25. 2. 1999 a z části dne 28. 9. 1999, byl P. M. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců za účelem výdělku ve třech případech podle č. 1, č. 1 a 2 cizineckého zákona, , , Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že

- poté co počátkem roku 1997 získal odděleně stíhaného M. P. pro činnost pěšího převaděče cizinců, tomuto předal dne 5. 2. 1997 8 kosovských Albánců, které P. za přislíbenou odměnu 40 DM za osobu převedl z České republiky přes „zelenou hranici“ na území Spolkové republiky Německo do oblasti S., kde je předal motorizovanému převaděči k další přepravě do B.;

- dne 17. 2. 1997 získal s příslibem poskytnutí obvyklé odměny J. R. pro činnost pěšího převaděče. Téhož dne jej okolo 20.30 hod. převezl spolu s 4 cizími státními příslušníky k „zelené hranici“ u F., odkud je R. na přislíbenou odměnu cca 200 DM převedl na území Spolkové republiky Německo, kde byli v obvodu nádraží N. zadrženi;

- po předchozí dohodě s organizátorem převaděčských akcí ve V. Š., dne 21. 7. 1998 přešel pěšky přes „zelenou hranici“ na území Spolkové republiky Německo, kde v obvodu obce T. převzal dodávkový automobil zn. Ford Transit, do kterého převzal 29 kosovských Albánců, převedených předtím neznámým pěším převaděčem z České republiky, k další přepravě do vnitrozemí. V ranních hodinách následujícího dne byl v obci P. zadržen. Za svou účast na tomto převedení osob mu byla přislíbena částka ve výši 50 000 Kč.

P. M. ve všech případech jednal s vědomím, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za tento trestný činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.

Dne 19. 3. 2002 pod sp. zn. 3023/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. M. se jednak jako spoluorganizátor a jednak jako motorizovaný převaděč opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen také poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch