Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 347/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných A) Okresní správy sociálního zabezpečení v D, B) Č. c., s.r.o., a C) Z. k. družstva H. T., proti povinnému J. K., za účasti manželky povinného H. K., pro 1,130.246,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí a spoluvlastnického podílu povinného na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9. června 2000, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-102, a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. srpna 2000, č.j. -126, takto:

I. Řízení o dovolání povinného se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh oprávněné A) Okresní správy sociálního zabezpečení D. Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 9.1.1997, č.j. -6, nařídil výkon rozhodnutí „prodejem nemovitostí – spoluvlastnického podílu povinného ve výši 1/2 k domu čp. 162, stavební parcele č. 193 /o zastavěné ploše o výměře 901 m2/, pozemkové parcele – orná půda č. 863/1 o výměře 3676 m2, pozemkové parcele č. 863/5/díl 1,2/ - zahrada, staveniště o výměře 1296 m2 zapsaných na LV č. 761 pro k.ú. 02 S. - ves u Katastrálního úřadu v D. a parcely č. 836 o výměře 3381 m2 v k.ú. S. 02 - ves zapsané na LV č. 1522 u Katastrálního úřadu v D.“; zároveň povinnému zakázal „disponovat“ se spoluvlastnickým podílem k uvedeným nemovitostem a s nemovitostí – parcelou č. 863 a nemovitosti „zatěžovat“, uložil mu, aby do 15 dnů oznámil soudu, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, s upozorněním, že jinak odpovídá za škodu tím způsobenou, a aby uhradil Českému státu - Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek z návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí 21.406,- Kč. V odůvodnění usnesení uvedl, že výkon rozhodnutí nařídil podle „platebního rozkazu ze dne 12.6.1996, vydaného pod sp.zn. RO 248/96 u okr. soudu v Domažlicích“, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné částku „1,070.239,- Kč“ (správně 1,070.293,- Kč), který nabyl právní moci dne 10.7.1996, a je vykonatelný. Protože oprávněná prokázala vlastnictví (spoluvlastnictví) povinného k uvedeným nemovitostem, dospěl soud prvního stupně k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (a spoluvlastnického podílu na nemovitostech) podle ustanovení byly splněny. K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28.3.1997, č.j. -15, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Poté Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 6.4.1998, č.j. -24, ve znění opravného usnesení ze dne 7.8.1998, č.j. -41, a ve znění usnesení ze dne 28.5.1998, č.j. -35, zamítl návrh povinného na odklad výkonu rozhodnutí „nařízeného Okresním soudem v Domažlicích usnesením ze dne 9.1.1997 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni čj. ze dne 28.3.1997“ a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v části exekučního řízení o odklad výkonu rozhodnutí. K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 9.7.1998, č.j. -37, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

K návrhům oprávněného B) Č. c., s.r.o. (dříve Č. c. – J. M., spol. s r.o.), podaným u soudu dne 15.4.1997 a dne 23.4.1997, Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 26.6.1997, č.j. -5, usnesením ze dne 26.6.1997, č.j. -5, a usnesením ze dne 26.6.1997, č.j. -9, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 11.8.1997, č.j. -17, nařídil výkon rozhodnutí „prodejem nemovitostí – spoluvlastnického podílu povinného ve výši 1/2 k domu čp. 162, stavební parcele č. 193 /o zastavěné ploše o výměře 901 m2/, pozemkové parcele – orná půda č. 863/1 o výměře 3676 m2, pozemkové parcele č. 863/5/díl 1,2/ - zahrada, staveniště o výměře 1296 m2 zapsaných na LV č. 761 pro k.ú. 02 S. - ves u Katastrálního úřadu v D. a parcely č. 836 o výměře 3381 m2 v k.ú. S. 02 - ves zapsané na LV č. 1522 u Katastrálního úřadu v D.“, povinnému zakázal „disponovat“ se spoluvlastnickým podílem k uvedeným nemovitostem a s nemovitostí – „parcelou č. 863“ a nemovitosti „zatěžovat“, uložil mu, aby do 15 dnů oznámil soudu, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, s upozorněním, že jinak odpovídá za škodu tím způsobenou; zároveň povinnému uložil „uhradit“ oprávněnému 1.450,- Kč, 1.610,- Kč a 2.340,- Kč „do tří dnů od právní moci tohoto usnesení“. V odůvodnění těchto usnesení soud prvního stupně uvedl, že výkon rozhodnutí nařídil ve věci vedené pod sp.zn. E 426/97 podle „platebního rozkazu ze dne 12.7.1996, vydaného pod sp.zn. RO 302/96 u okr. soudu v Domažlicích“, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému částku 6.023,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení 2.650,- Kč, který nabyl právní moci dne 2.8.1996, ve věci vedené pod sp.zn. E 427/97 podle „platebního rozkazu ze dne 2.8.1996, vydaného pod sp.zn. RO 299/96 u Okr. soudu v Domažlicích“, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému 15.435,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení 3.582,- Kč, který nabyl právní moci dne 28.8.1996, a ve věci vedené pod sp.zn. podle „platebního rozkazu ze dne 16.6.1994, vydaného pod sp.zn. RO 272/94 u okr. soudu v Domažlicích“, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému 44.763,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení 1.792,- Kč, který nabyl právní moci dne 8.7.1994; vzhledem k tomu, že povinný zaplatil 8.854,- Kč, zbývá dluh 35.909,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Protože všechny k výkonu navržené platební rozkazy jsou vykonatelné a protože oprávněný prokázal vlastnictví (spoluvlastnictví) povinného k uvedeným nemovitostem, dospěl soud prvního stupně k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (spoluvlastnického podílu na nemovitostech) podle ustanovení byly v uvedených věcech splněny.

Na návrh oprávněného C) Z. k. družstva H. T., podaný u soudu dne 15.4.1997, Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 19.11.1997, č.j. -17 (poté, co Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29.8.1997, č.j. -13, zrušil usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26.6.1997, č.j. -5, o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí – spoluvlastnického podílu povinného k nemovitostem a věc mu vrátil k dalšímu řízení) nařídil výkon rozhodnutí „prodejem nemovitostí – spoluvlastnického podílu povinného ve výši 1/2 k domu čp. 162, stavební parcele č. 193 /o zastavěné ploše o výměře 901 m2/, pozemkové parcele – orná půda č. 863/1 o výměře 3676 m2, pozemkové parcele č. 863/5/díl 1,2/ - zahrada, staveniště o výměře 1296 m2 zapsaných na LV č. 761 pro k.ú. 02 S. - ves u Katastrálního úřadu v D.“, povinnému zakázal „disponovat“ se spoluvlastnickým podílem k uvedeným nemovitostem a nemovitosti „zatěžovat“ a uložil mu, aby do 15 dnů oznámil soudu, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, s upozorněním, že jinak odpovídá za škodu tím způsobenou; zároveň povinnému uložil „uhradit oprávněnému 1.200,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že výkon rozhodnutí nařídil podle „platebního rozkazu č.j. RO 199/95 okr. Soudu v Domažlicích“, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému 3.586,- Kč příslušenstvím a náklady řízení 1.160,- Kč; vzhledem k tomu, že povinný zaplatil pouze 1.000,- Kč, dluží 2.586,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Protože i v této věci oprávněný prokázal vlastnictví (spoluvlastnictví) povinného k uvedeným nemovitostem, dospěl soud prvního stupně k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech) podle ustanovení byly splněny.

Poté, co usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí nabyla právní moci a co soud opatřil odhad nemovitostí a jejich příslušenství, Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 2.3.1999, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-51, ve znění opravného usnesení ze dne 25.3.1999, č.j. -58, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 26.5.1999, č.j. -62, určil odměnu a náhradu nákladů znalce JUDr. J. R. za znalecký posudek o ceně nemovitostí (odměnu 2.500,- Kč, náhradu nákladů 399,- Kč, celkem 2.899,- Kč), a posléze usnesením ze dne 15.6.1999, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-65, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31.8.1999, č.j. -71, určil odhadní cenu „nemovitostí – spoluvlastnického podílu“ v něm označených částkou 300.000,- Kč.

Po pravomocném určení odhadní ceny Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 1.11.1999, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-75, vydal dražební vyhlášku, v níž stanovil dražební jednání na den 16.12.1999 v 8,00 hod. a zároveň určil konkrétní podmínky dražby.

K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20.4.2000, č.j. -96, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. K námitkám povinného uvedl, že určení odhadní ceny nemovitostí (spoluvlastnického podílu k nim) v dražební vyhlášce již nemůže být předmětem dalšího zkoumání, neboť o ní již bylo pravomocně rozhodnuto. Protože však termín, na který byla dražba stanovena, v důsledku podaného odvolání marně uplynul, „vydané usnesení se tak stalo bezpředmětným“.

Okresní soud v Domažlicích (poté, co usnesením ze dne 2.6.2000, č.j. , E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-100, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31.8.2000, č.j. -121, zamítl návrh povinného ze dne 9.12.1999 na odklad výkonu rozhodnutí a na částečné zastavení výkonu rozhodnutí) usnesením ze dne 9.6.2000, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-102, znovu vydal dražební vyhlášku, v níž : 1. stanovil dražební jednání na den 21.9.2000 v 8,00 hod. u Okresního soudu v Domažlicích, 2. označil předmět dražby (nemovitosti a jejich vlastníka), 3. stanovil nejnižší podání (rovnající se odhadní ceně 300.000,- Kč), 4. určil výši jistoty (150.000,- Kč), 5. určil způsob zaplacení nejvyššího podání a pod body 6. až 8. stanovil další podmínky dražby.

K odvolání povinného, které směřovalo „do bodů 1., 4., 5.“ tohoto usnesení, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31.8.2000, č.j. -126, usnesení soudu prvního stupně v napadené části (tj. ve výroku o stanovení termínu dražebního jednání, výše jistoty a způsobu zaplacení nejvyššího podání) potvrdil. Dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně bylo vydáno v souladu s ustanovením a že tedy obsahuje všechny náležitosti dražební vyhlášky.

Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.8.2000, č.j. -126, a výslovně též proti usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9.6.2000, č.j. E 1351/96, E 426/97, E 428/97, E 450/97, E 427/97-102, podal povinný dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc přezkoumal podle ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen „“ - (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení věty první dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení věty druhé nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.

Z ustanovení věty první a z ustanovení věty druhé vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).

V posuzovaném případě podal povinný dovolání proti usnesení odvolacího soudu (a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně), aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání.

Nejvyšší soud České republiky proto usnesením ze dne 27.2.2002, č.j. -143, povinného vyzval (poté, co výzva učiněná již soudem prvního stupně byla bezvýsledná), aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.8.2000, č.j. -126; současně byl povinný poučen o možnosti (a podmínkách) požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila, případně soud, aby mu pro podání dovolání byl ustanoven zástupce z řad advokátů. K provedení těchto úkonů mu Nejvyšší soud stanovil lhůtu 20 dnů a upozornil jej zároveň, že nebudou-li vady dovolání v naznačeném směru ve stanovené lhůtě odstraněny, bude dovolací řízení zastaveno. Přestože lhůta uplynula dnem 26.3.2002 (usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo dovolateli doručeno dne 6.3.2002), povinný výzvě dosud nevyhověl a nedostatek povinného zastoupení neodstranil.

Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání rozhodnutí ve věci samé ( věta druhá ), a protože dovolatel přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne tento nedostatek neodstranil, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a věty třetí zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , , a věty první , neboť povinný s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. dubna 2002

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu