Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 50/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Uvedeným rozsudkem odvolacího soudu byl obviněný, poté, co byl k odvolání městského státního zástupce rozsudek Městského soudu v Praze (soudu I. stupně) ze dne 8. října 2001, č. j. -242, zrušen v celém rozsahu, uznán vinným spácháním pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zákona. Podle § 219 odst. 1 za použití § 35 odst. 2 a § 40 odst. 2 tr. zákona byl za toto jednání a za pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1 písm. d) tr. zákona, kterým byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 2. 2000, č. j. -63, odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 roků nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zákona mu byl dále uložen trest vyhoštění na dobu 10 let a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to vyhazovacího nože stříbrné barvy se vzorem vlajky USA na rukojeti. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zákona zrušen výrok o trestu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 2. 2000, č. j. -63, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání obviněného bylo podle § 253 odst. 1 tr. řádu zamítnuto. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 19. 12. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 18. 3. 2002 dovolání z důvodů uvedených v a g) tr. řádu (po novele ). Dovolatel odvolacímu soudu vytýká porušení zásady „in dubio pro reo“, zásady volného hodnocení důkazů ( tr. řádu) a zásady objektivní pravdy ( tr. řádu), neboť má za to, že z provedeného dokazování přihlédl pouze ke skutečnostem svědčícím v neprospěch obviněného, čímž vybočil z mezí ústavnosti zakotvených v d a mezí spravedlivého procesu zakotveného v „Úmluvy“ (Úmluva o ochraně lidských práv a svobod). Navíc poukazuje na nepřípustnost substitučního zastoupení koncipientem advokáta při jednání před Vrchním soudem v Praze. Navrhuje proto, aby dovolací soud podle tr. řádu trestní věc přikázal Vrchnímu soudu

v Praze k novému projednání a rozhodnutí nebo aby dovolací soud ve věci sám rozsudkem rozhodl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání (§ 265a tr. řádu).

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvedené v § 265a odst. 1, 2 tr. řádu jen v případě, že to zákon připouští, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti novely trestního řádu ( ), tj. po 1. 1. 2002, kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno. Dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno a stalo se pravomocným dne 19. 12. 2001, tj. ještě za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou , a vzhledem k tomu, že časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v průběhu trestního řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn, nebyl institut dovolání v době vydání napadeného rozhodnutí součástí trestního řádu (stalo se tak až ustanovením § 125 odst. 3 tr. řádu účinným od 1. 1. 2002), a proto obviněný o možnosti jeho podání nebyl odvolacím soudem ani poučen.

Nejvyšší soud jako soud dovolací tedy dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky, které by zakládaly přípustnost dovolání podle § 265a odst. 1 tr. řádu a dovolání obviněného v neveřejném zasedání podle § 265i písm. a) tr. řádu jako nepřípustné odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal M i k l á š