Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 783/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením změnil bod III. výroku rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 24. září 1999, čj. -27 o náhradě nákladů řízení tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4.800,- Kč k rukám zástupce žalobce (bod I. výroku). Současně vyslovil, že v odvoláním nenapadené části zůstává rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (bod II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (bod III. výroku).

Usnesení odvolacího soudu v rozsahu jeho výroků I. a III. napadla žalovaná dovoláním, ve kterém namítla nesprávné posouzení své povinnosti k náhradě nákladů řízení a navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a současně změnil bod III. výroku rozsudku soudu prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále jen „ “). Tak tomu bylo i v tomto případě, neboť odvolací soud ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté věc rovněž projednal podle dosavadních právních předpisů, jak výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu (výrok o náhradě nákladů řízení má podle vždy povahu usnesení), které nebylo vydáno ve věci samé, je přípustné pouze za podmínek taxativně vymezených v ustanoveních a

Existence vad řízení uvedených v , ke kterým dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( , věta druhá, ) se ze spisu nepodává a dovolatel ji ani netvrdil. Zbývalo proto posoudit přípustnost dovolání podle

Přípustnost dovolání proti měnícímu usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení je výslovně vyloučena v , větě za středníkem, Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon v až písm. f) dovolání připouští.

Tento závěr s sebou nese posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Na tom nemůže nic změnit ani námitka dovolatelky, že poučení odvolacího soudu o dovolání („dovolání není přípustné, leda za podmínek dle ve znění do 31. 12. 2000“) považuje za porušení , neboť nesprávné nebo neúplné poučení o opravném prostředku nezakládá jeho přípustnost. Navíc Nejvyšší soud, jak je zřejmé z odůvodnění tohoto usnesení považuje poučení odvolacího soudu o dovolání v napadeném usnesení za věcně správné.

Nejvyšší soud proto podle a dovolání odmítl jako nepřípustné.

Žalovaná procesně zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, a proto je povinna podle , a věty prvé (per analogiam) hradit žalobci náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají ze sazby odměny advokáta v částce 1.960,50 Kč podle , , , , a vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky Kč 75,- na jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 9. dubna 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu