Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 570/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. března 1999, č. j. -180, zamítl návrh, podle něhož měla být žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci částku 18.762,- Kč s příslušenstvím. Dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, včetně náhrady státem placených nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. října 2001, č. j. -236, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení, včetně náhrady státem placených nákladů tohoto řízení.

Toto rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 30. listopadu 2001.

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2001, č. j. -236, podal žalobce dne 28. prosince 2001 dovolání, jehož přípustnost odůvodňuje odkazem na ustanovení (dále jen \"o. s. ř\"). Jako důvod dovolání uvádí odkaz na ustanovení a d) Dovolatel má zato, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přičemž rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nadto se dovolací soud dopustil závažného pochybení, když nevyslovil, zda je proti jeho rozhodnutí přípustné dovolání.

Žalovaná se k podanému dovolání nevyjádřila.

S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. , kterým byl novelizován mimo jiné též , Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací ( ) věc projednal a rozhodl podle dosavadních právních předpisů, když dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodováno o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému přede dnem nabytí účinnosti této novely (část dvanáctá, hlava první, bod 15. citované novely). Uvedený procesní předpis je proto v tomto rozhodnutí užit ve znění účinném do 31. prosince 2000.

Dovolací soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou ( ), zastoupenou advokátem ( a 2 ) a splňuje formální i obsahové znaky uvedené v Poté se zabýval přípustností dovolání.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nejde-li o případ vad řízení uvedených v ustanovení , je třeba je-li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat otázku přípustnosti dovolání proti takovému rozhodnutí podle ustanovení a a 2 téhož zákona.

V posuzované věci odvolací soud v uvedeném výroku ve věci samé potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Ustanovení však dopadá pouze na případy, kdy byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn. Není proto zde možno dovodit důvod přípustnosti dovolání podle zmíněného ustanovení.

Jak vyplývá z obsahu spisu, odvolacím soudem potvrzenému rozsudku soudu prvního stupně předcházel jiný (a následně zrušený) rozsudek téhož soudu. Přesto však ve věci nemohou být naplněny předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení , a to již z toho důvodu, protože s přihlédnutím k ustanovení není v případech, na něž dopadá ustanovení , dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech částku 50.000,- Kč. V posuzované věci však dovoláním napadeným rozsudkem bylo rozhodováno pouze o částce nedosahující výše 20.000,- Kč. .

Z téhož důvodu by s přihlédnutím k ustanovení nemohlo být v této věci dovolání přípustné ani podle ustanovení , resp. téhož zákona.

Povinností dovolacího soudu je ovšem dále podle ustanovení zabývat se otázkou, zda dovoláním napadené rozhodnutí nebylo poznamenáno některou z vad uvedených v označeném ustanovení. Samotný dovolatel ve svém dovolání výslovně neuvádí, že by řízení bylo poznamenáno některou z vad ve smyslu tohoto ustanovení. Takováto eventuální vada se pak nepodává ani z vlastního obsahu spisu. Přípustnost dovolání proti napadenému rozsudku proto není založena ani z tohoto důvodu.

Protože tedy v této věci nebyl naplněn žádný z případů přípustnosti dovolání, dovolací soud podané dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné podle věta prvá ve spojení s , a nemohl se proto zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí. Rozhodoval přitom aniž nařídil jednání ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení dovolatel neměl úspěch, zatímco žalované v něm žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. dubna 2002

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu