Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 29/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 10. 2001, sp. zn. , byl obviněný D. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 3 písm. b) tr. zák. Podle § 247 odst. 3 tr. zák. mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

O odvolání podaném obviněným proti výše citovanému rozsudku rozhodoval Krajský soud v Praze, jako soud odvolací. Usnesením z 22. 11. 2001, sp. zn. , bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Toto rozhodnutí krajského soudu bylo obviněnému doručeno 22. 1. 2002 a jeho obhájkyni 14. 1. 2002.

Obviněný prostřednictvím své obhájkyně podal dne 17. 1. 2002 u Okresního soudu v Příbrami dovolání směřující „proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 10. 2001, sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. . Důvody dovolání spatřoval dovolatel v tom, že obě citovaná rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V petitu svého mimořádného opravného prostředku obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky „s odvoláním na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. 10. 2001, sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2001, sp. zn. .“ Dále aby zrušil v plném rozsahu rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. července 2001, sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2001, sp. zn. . Navrhl, aby Nejvyšší soud „uznal obviněného D. M. vinným, že se zmocnil motorového vozidla v úmyslu ho přechodně užívat, čímž spáchal trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák.“ Současně obviněný navrhl, aby za tento trestný čin mu byl uložen trest „zhruba v polovině zákonné sazby se zařazením do věznice s ostrahou.“

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle § 265c tr. ř. nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (rozhodnutí uvedené v § 265a odst. 2 tr. ř.), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

Institut dovolání jako mimořádný opravný prostředek byl zaveden novelou trestního řádu provedenou , jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II. je zřejmé, že tento zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle které by bylo možno dovolání jako nově zavedený opravný prostředek aplikovat na rozhodnutí, která nabyla právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu. Z toho vyplývá, že dovolání je přípustné pouze tehdy, nastanou-li všechny zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti

Rozhodnutí v této trestní věci napadená dovoláním byla vydána před účinností Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v průběhu trestního řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn, o možnosti podat dovolání nemohl být obviněný ani poučen, neboť tento institut nebyl součástí trestního řádu v době rozhodování odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá jediný možný závěr, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. jen v případě, že toto rozhodnutí bylo vydáno soudem ve druhém stupni za účinnosti novely trestního řádu, tj. po 1. 1. 2002, kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno.

Nejvyšší soud tedy v trestní věci obviněného D. M. neshledal splnění zákonných podmínek pro přípustnost podaného dovolání podle § 265a odst. 1 tr. ř. Rozhodl proto v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř./ tak, že se toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. dubna 2002

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych

Vypracovala:

JUDr. Blanka Roušalová