Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 178/2020

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem titul Petrem Pomahačem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci

pro: zaplacení 152 829,87 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 128 292 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 128 292 Kč ve výši 9% ročně od 6.8.2019 do 1.12.2019 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 128 292 Kč ve výši 9% ročně od 2.12.2019 do zaplacení s tím, že co do zbytku žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 687,27 Kč a co do žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši nad 9% ročně se žaloba zamítá.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 538,36 Kč, se žaloba zamítá.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 10,9% ročně z částky 147 391,07 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 10,9% ročně z částky 2 766,80 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 42 246,61 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 128 292 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 128 292 Kč ve výši 9% ročně od 6.8.2019 do 1.12.2019 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 128 292 Kč ve výši 9% ročně od 2.12.2019 do zaplacení s tím, že co do zbytku žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 687,27 Kč a co do žalovaného zákonného úroku z prodlení ve výši nad 9% ročně se žaloba zamítá.</b> <b>II. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 538,36 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 10,9% ročně z částky 147 391,07 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 10,9% ročně z částky 2 766,80 Kč od 2.2.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 42 246,61 Kč.</b>

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 22.11.2018. Žalobce přednesl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným shora uvedeného dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému na úvěrovém účtu č. bankovní účet úvěr ve výši 150.000,00 Kč. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 10,90% a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle Smlouvy a aktuálního Sazebníku právnická osoba Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku právnická osoba, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly právo Banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, Banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila Banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 01.12.2019 zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze Smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 01.12.2019, ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.01.2020, a to s účinností ke dni 01.02.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12.02.2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 27.02.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Ustanovený zástupce žalovaného k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou by měl být posuzován jako bezdůvodné obohacení, když smlouvu o úvěru uzavřenou dne 22.11.2018 považuje žalovaný za neplatnou. Žalovaný (prostřednictvím ustanoveného zástupce) dále přednesl, že při uzavření smlouvy o úvěru je třeba dle , zákon o spotřebitelském úvěru, posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, což však právní předchůdce žalobce řádně neučinil. V návaznosti na nesplnění této povinnosti je nutno sjednanou smlouvu o úvěru považovat za neplatnou ( zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobce tak má nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny (150 000 Kč), od které je nutno odečíst veškeré splátky zaplacené v souvislosti se smlouvou o úvěru, ať je žalobce započetl na jakékoliv plnění (úroky, smluvní pokuty, atd.). Žalovaný učinil nesporným tvrzení žalobce, že žalovaný takto zaplatit na splátkách již (nejméně) 21 708,49 Kč. Co do zbytku navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo prakticky nesporné, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel s žalovaným dne 22.11.2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč (byť žalovaný považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou). Žalovaný zaplatit na splátkách již částku 21 708,49 Kč.

5. Soudu je dále z úřední činnosti známo, že právnická osoba, poskytla žalovanému jiný úvěr již dne 19.7.2018, a to ve výši 300 000 Kč. Pro zaplacení dluhu z této smlouvy o úvěru je u zdejšího soudu vedeno řízení pod spis. zn. spisová značka.

6. Z kopiey: Příloha č. 1 – seznam pohledávek postoupených k 1. 2. 2020 okresní soud zjistil, že dne 1. 2. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným původního věřitele, právnická osoba, na žalující společnost.

7. Z kopiey: Příloha č. 7 – potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3. 2. 2020 okresní soud zjistil, že dne 3. 2. 2020 došlo k zaplacení kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 1. 2. 2020 mezi původním věřitelem, právnická osoba, a žalující obchodní společností.

8. Z kopiey: Dohoda o úplatě mezi právnická osoba a právnická osoba ze dne 31. 1. 2020 okresní soud zjistil, že dne 31. 1. 2020 došlo k uzavření Dohody o úplatě kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba.

9. Z kopie listin: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2020 a Podací lístek ze dne 12. 2. 2020 okresní soud zjistil, že přípisem ze dne 12. 2. 2020 došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému.

10. Z kopiey: Informace o zpracování osobních údajů ze dne 12. 2. 2020 (ve spojení s : Podací lístek ze dne 12. 2. 2020) okresní soud zjistil, že dne 12. 2. 2020 žalující společnost sdělila žalovanému informace o zpracování osobních údajů.

11. Z kopie listin: Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 27. 2. 2020 a Podací lístek ze dne 27. 2. 2020 okresní soud zjistil, že dne 27. 2. 2020 vyzvala žalující společnost žalovaného k plnění před podáním žaloby.

12. Z kopiey: Úplný výpis z obchodního rejstříku pro právnická osoba a.s. okresní soud zjistil, že právnická osoba a.s. je zapsaná v obchodním rejstříku.

13. Z kopiey: záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 22. 11. 2018 na č.l. 54 a následující okresní soud zjistil, že dne 22. 11. 2018 žalovaný podepsal záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací.

14. Z kopiey: žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č.l. 56 ze dne 22. 11. 2018 okresní soud zjistil, že dne 22. 11. 2018 žalovaný požádal o půjčku ve výši 50 000 Kč (nikoliv 150 000 Kč). V žádosti uvedl, že jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, kde je zaměstnán od 1.3.2018 a pobírá zde mzdu 21 088 Kč. Jako jediný výdaj je ve formuláři uveden nájem ve výši 5 000 Kč s tím, že„ Splátky úvěrů u skupiny ČS jsou započítány dle aktuálních informací“.

15. Z kopiey: smlouva o úvěru ze dne 22. 11. 2018 na č.l. 60 a následující okresní soud zjistil, že dne 22. 11. 2018 uzavřel původní věřitel, právnická osoba, a žalovaný smlouvu o úvěru.

16. Z kopie listin: přípis právnická osoba ze dne 13. 1. 2021 na č.l. 70 a screenshot – výtisk z počítače z databáze obec anonymizováno na č.l. 71 okresní soud zjistil, že dne 13. 1. 2021 původní věřitel, právnická osoba, k dotazu soudu uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti banka vycházela s příjmu uvedeného žalovaným, tedy 21 088 Kč, což odpovídá průměrné mzdě za 4 poslední měsíce. U výdajů vycházela banka s klientem uvedené částky 5 000 Kč za nájemné. Banka stanovila výdaje dle svého ekonomického modelu na 9 145 Kč tím, že klient neuvedl v žádosti žádné další splátky. Banka informace ověřila a zjistila, že klient splácí splátku 3 783 Kč na starší úvěr u právnická osoba příjmení splátkové zatížení bylo 6 159 Kč. Při příjmu 21 088 Kč – bankou odhadnuté výdaje 9 145 Kč – splátky úvěrů 6 159 Kč dospěla banka k částce 5 784 Kč, která klientovi měsíčně zbývá.

17. Z kopiey: úplné výpisy z účtu za období od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2018 ve spise na č.l. 72 – 83 okresní soud zjistil, že příjmy žalovaného ve sledovaném období nejsou v pravidelné výši cca 21 088 Kč. Výše příjmu se značně liší, zjevně v závislosti na dalších skutečnostech (kupř. počet odpracovaných hodin atp.). Ačkoliv pracovní poměr žalovaného u společnosti právnická osoba, měl trvat od března 2018, v březnu ani v dubnu od této společnosti žádnou mzdu nepobíral. Mzdu od společnosti právnická osoba, začal žalovaný pobírat až v květnu 2018, ale pouze ve výši 7 620 Kč. V červnu 2018 se jednalo o částku 32 444 Kč, v červenci 2018 o částku 13 987 Kč, v srpnu 2018 o částku 19 624 Kč, v září 2018 o částku 25 901 Kč, v říjnu 2018 o částku 18 603 Kč, v listopadu 2018 o částku 1 608 Kč a 20 223 Kč (celkem za listopad 2018 tedy 21 831 Kč). Pokud tyto částky sečteme, dostaneme celkovou částku 140 010 Kč, kterou si žalovaný u vydělal u svého zaměstnavatele právnická osoba od 1.3.2018 do konce října 2018, tedy za 8 měsíců, které předcházely listopadu 2018, kdy byl poskytnut úvěr (soud zahrnul i mzdu obdrženou v měsíci listopadu, když tato byla placena zpětně za měsíc říjen 2018). V průměru si tedy žalovaný vydělal měsíčně částku 17 501 Kč. Pokud by soud uvažoval pouze o posledních 4 měsících (jak to učinila banka), dospěl by k částce 21 490 Kč. Pokud uvažujeme pouze o posledních 4 měsících, které předcházely poskytnutí úvěru, v měsíci červenci 2018 odešlo z účtu žalovaného 111 529 Kč, v srpnu 164 710 Kč, v září 59 938 Kč a v měsíci říjnu odešlo 32 457 Kč (v průměru tedy 92 024 Kč měsíčně). příjmení se jedná o převody vysokých částek peněz do zahraničí (bez zjevného účelu platby), výběry cizí měny či výběry hotovosti z bankomatů, ať už v ČR či v anonymizováno republice.

18. Z dalších provedených důkazů (Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba – soukromá klientela a právnická osoba pro bankovní obchody účinný od 17. 9. 2018) soud nezjistil, s ohledem na právní posouzení dané věci (viz níže) žádné nové okolnosti rozhodné pro posouzení.

19. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. , a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

20. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 22.11.2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč právnická osoba, poskytla žalovanému jiný úvěr již dne 19.7.2018, a to ve výši 300 000 Kč s tím, že pro zaplacení dluhu z této smlouvy o úvěru je u zdejšího soudu vedeno řízení pod spis. zn. spisová značka. Dne 1. 2. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným původního věřitele, právnická osoba, na žalující společnost, což bylo dne 12. 2. 2020 oznámeno žalovanému. Zaměstnavatelem žalovaného byla od 1.3.2018 společnost právnická osoba, u které si žalovaný vydělal v průměru částku 17 501 Kč měsíčně, resp. 22 111 Kč, pokud vezmeme v úvahu pouze poslední 4 měsíce (tj. červenec až říjen 2018) před poskytnutím úvěru (jak to učinila banka). Žalovaný uvedl v žádosti o půjčku, že jeho měsíční výdaje představují pouze částku 5 000 Kč za nájem. Banka ověřila, klient splácí splátku 3 783 Kč na dřívější úvěr u právnická osoba, a následně dle svého ekonomického modelu počítala s výdaji žalovaného ve výši 9 145 Kč a s novým splátkovým zatížením výši 6 159 Kč (celkem tedy 15 304 Kč měsíčně). Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba, který tato společnost měla k dispozici, vyplývá, že průměrná měsíční spotřeba žalovaného představovala částku 48 573 Kč v období od ledna do října 2018, resp. částku 92 024 Kč, pokud (jako v případě zjišťování příjmu žalovaného právním předchůdcem žalobce) vezmeme v úvahu pouze poslední 4 měsíce (tj. červenec až říjen 2018) před poskytnutím úvěru. Často se jedná o převody vysokých částek peněz do zahraničí (bez zjevného účelu platby), výběry cizí měny či výběry hotovosti z bankomatů, ať už v ČR či v anonymizováno republice. Žalovaný již zaplatit na splátkách úvěru částku 21 708,49 Kč. Dne 27. 2. 2020 vyzvala žalující společnost žalovaného k plnění před podáním žaloby.

21. Podle ust. , zákon o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla dne 22.11.2018 uzavřena smlouvu o úvěru. Jelikož žalovaný uplatnil ve lhůtě stanovené v ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru námitku neplatnosti smlouvy o úvěru, soud se nejdříve zabýval posouzením tvrzení, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) nepostupoval v souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že právnická osoba, před poskytnutím zjistila, že zaměstnavatelem žalovaného byla od 1.3.2018 společnost právnická osoba, u které si žalovaný vydělal v průměru částku 22 111 Kč, když banka vzala v úvahu poslední 4 měsíce před poskytnutím úvěru. To přibližně odpovídá údaji uvedenému klientem v žádosti o poskytnutí půjčky ze dne ze dne 22. 11. 2018. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba, dále vyplývá, že průměrná měsíční spotřeba žalovaného představovala částku 48 573 Kč v období od ledna do října 2018, resp. částku 92 024 Kč, pokud vezmeme v úvahu pouze poslední 4 měsíce před poskytnutím úvěru. Tuto informaci lze velmi jednoduše zjistit z bankou předkládaných výpisů z účtu žalovaného u právnická osoba, které tato společnost měla k dispozici a měla z nich vycházet. Ve výpisech se velmi často objevují výběry hotovosti z bankomatů (ať už v ČR či v anonymizováno republice), nákupy cizí měny, či převody peněz na účty v zahraničí (např. jen s poznámkou„ darek“), tudíž skutečný účel plateb nelze ze samotného výpisu zjistit. Nejedná se přitom o ojedinělé platby, z frekvence plateb lze usuzovat, že žalovaný má další závazky ve své domovské zemi (např. výživné, splátky úvěru atp.), případně má náklady spojené s další domácností v anonymizováno republice, které v žádosti o poskytnutí půjčky neuvedl. Takové závazky mohl žalovaný hradit kupř. i prostřednictvím jiné osoby (např. manželky či jiného příbuzného), které peníze ze svého účtu u právnická osoba, přeposílal. příjmení si měla přinejmenším nechat vysvětlit, o jaké platby se jedná. právnická osoba, uvažovala o výdajích žalovaného pouze ve výši 15 304 Kč měsíčně (tj. s částkou 9 145 Kč dle svého ekonomického modelu a s novým splátkovým zatížením výši 6 159 Kč). Takový přístup je zcela formální a v zásadě zbytečný. příjmení řádně vyhodnotila pouze skutečnosti, které jsou ve prospěch poskytnutí úvěru, na svoji povinnost posoudit skutečné výdaje spotřebitele však zcela rezignovala. Pokud by postupovala při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele řádně, zjistila by, že po odečtení výdajů žalovaného ve výši (přinejmenším) 48 573 Kč od průměrného příjmu žalovaného (21 088 Kč) se její klient dostává každý měsíc do ztráty nejméně 27 485 Kč. V posuzovaném případě se tak nejedná ani tak o důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jakož spíš o naprostou jistotu, že žalovaný není schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že právnická osoba, poskytla spotřebitelský úvěr v rozporu se shora citovaným ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a takovou smlouvu o úvěru nutno považovat v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalovaný (spotřebitel) je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na to, že v řízení nebylo tvrzeno a prokazováno, jaké jsou přiměřené možnosti žalovaného, soud přiznal nárok na zaplacení poskytnuté jistiny (po odečtení částky 21 708,49 Kč, kterou již žalovaný na splátkách úvěru zaplatil) v obecné pariční lhůtě dle ust. , když soud současně nezjistil ani žádný důvod ke stanovení delší lhůty. Plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. (výrok ad. I.). Co do zbytku soud nárok na zaplacení jistiny zamítl (výrok ad. II.).

26. S ohledem na právní posouzení věci, splatnost dluhu nastala dne 23.11.2018, kdy se dlužník ocitl v prodlení. Výše úroku z prodlení činí dle ust. a 1802 obč. zák. ve spojení s ust. pro období od 1.7.2018 do 31.12.2018 ročně 9%. Soud tedy požadovaný úrok z prodlení přiznal toliko v této výši, a to nejdříve od 6.8.2019, když žalobce zaplacení úroku z prodlení za dřívější období žalobou neuplatnil (výrok ad. I.).

27. Pokud se žalobkyně dále domáhala placení komerčního úrok, tyto nároky soud s ohledem na shora uvedené právní posouzení věci zamítl (výroky ad. III., IV.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 246,61 Kč, přičemž tato částka představuje 67,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 642 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 152 829,87 Kč sestávající z částky 7 220 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v  a. t. (tj. 1x první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, 2x písemné podání soudu, týkající se věci samé – tj. sepis žalobního návrhu a sepis předžalobní výzvy a 3x účast na jednání před soudem) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 120 Kč ve výši 9 475,20 Kč (výrok ad. I.).

29. Konečně, soud pro úplnost uvádí, že nepřiznal žalobci náhradu za další nárokované úkony právní služby: 3 písemná podání ve věci samé ze dne 29.5.2020, 29.12.2020 a 3.2.2021. Podáním ze dne 29.5.2020 žalobce pouze k výzvě soudu sdělil adresu žalovaného (poté, co se žalovaného na základě žalobcem uvedených údajů nepodařilo ztotožnit), nejedná se tudíž o podání ve věci samé a žalobci za toto sdělení žádná odměna nepřísluší. Podáním ze dne 29.12.2020 žalobce k výzvě soudu doplnil žalobu o skutková tvrzení, která měla být již součástí žaloby. Tento úkon tedy soud nepovažoval za účelně vynaložené náklady řízení, když za sepis žaloby již soud náhradu přiznal. Podáním ze dne 3.2.2021 pak žalobce (opět k výzvě soudu) doplnil nedostatečná skutková tvrzení, která měla být již součásti původní žaloby. Ani tento úkon tak nelze hodnotit jako účelně vynaložené náklady řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).