Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 46/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 3. 12. 1999, sp. zn. , jenž nabyl právní moci dne 7. 12. 1999, byl M. J. uznán vinným trestným činem řemeslně provedené krádeže vloupáním podle § 127, § 129 č. 1, § 130, 1 a 4 případ, trestního zákona Rakouské republiky a trestným činem podle § 27 odst. 1, 1 a 4 případ, drogového zákona. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že se v noci na 27. 6. 1999 ve třech případech, dne 15. 7. 1999 a v noci na 18. 8. 1999 vždy v jednom případě, spolu s další odděleně stíhanou osobou, v obcích G. a F. vylomením zámků vloupal do osobních motorových vozidel zn. VW Golf, ze kterých odcizil autorádia a další předměty v hodnotách cca 1000 ATS, 2900 ATS a 5000 ATS, 4300 ATS a 6000 ATS. Dále dne 18. 8. 1999 měl v držení omamné látky, a sice 0,5 g Amphetaminu a 0,6 g Metamphetaminu, jež do Rakouska dovezl z České republiky. Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců.

Dne 19. 2. 2002 pod sp. zn. 3329/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. J. se jednak dopustil poměrně závažné majetkové trestné činnosti spáchané celkem pěti útoky. Dále neoprávněně dovezl (vyvezl) omamné látky, čímž se dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík