Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 118/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se domáhal, aby žalovaným bylo soudem uloženo zaplatit mu 37.097,50 Kč s příslušenstvím, a dále pak aby soud v rámci předběžného opatření „žalovaného vyzval k oznámení jeho plátce mzdy, respektive vydal příkaz k nevyplácení mzdy takové, na kterou se bude vztahovat exekuční řízení v základní žalované výši o částce 37.097,50 Kč a nákladech 184,60 Kč.“ Poté co Okresní soud v Přerově marně vyzval žalobce, aby obě podání opravil a doplnil tak, aby měla náležitosti řádného návrhu, usnesením ze dne 22. 9. 1998 č.j. -10 zastavil řízení o zaplacení 37.097,50 Kč a usnesením ze dne 22. 9. 1998 č.j. -11 zastavil řízení o vydání předběžného opatření. Proti usnesení, jímž soud prvního stupně zastavil řízení o zaplacení 37.097,50 Kč příslušenstvím podal žalobce odvolání, které Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 1. 1999, č.j. -24, pro opožděnost odmítl. Následné podání žalobce ze dne 14. 4. 1999 nazvané „dovolání proti č.j. -10“ je s přihlédnutím k obsahu třeba považovat za dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání. Pro řízení o dovolací požádal žalobce „vzhledem ke svým sociálním poměrům o přidělení právního zástupce.“

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 20. 4. 1999, č.j. -31, zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Uzavřel, že v případě žalobce se jedná o „svévolné a bezúspěšné uplatňování práva“, neboť žalobce v dovolání vytýká odvolacímu soudu nesprávnou aplikaci ustanovení , přičemž soudu je „z úřední povinnosti známo, že žalobce často nepřebírá poštu jemu určenou a byl již opakovaně poučován o tom, že má tedy sdělit soudu adresu pro doručování pošty do jiného místa, než je místo jeho trvalého bydliště či zmocnit k přebírání pošty jinou osobu.“

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 7. 1999, č.j. -40, usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 20. 4. 1999, č.j. -31 potvrdil. Dospěl k závěru, že ačkoliv soud prvního stupně nesprávně argumentuje svévolností a bezúspěšností uplatňování práva, které je rozhodující toliko z hlediska naplnění podmínek pro osvobození účastníka řízení od placení soudního poplatku, je jeho rozhodnutí správné, neboť k ochraně žalobcových zájmů není ustanovení zástupce třeba; žalobce totiž požaduje ustanovit zástupce pro řízení o dovolání, které směřuje proti usnesení, jímž soud prvního stupně zastavil řízení, a proti takovému rozhodnutí není dovolání ze zákona přípustné. Vedle toho nejde v dané věci ani o případ skutkově složitý nebo právně obtížný.

Proti tomuto usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, brojí žalobce podáním nazvaným „k pochybení KS v č.j. -40, které je ve smyslu ustanovení namístě považovat za dovolání. Odvolací soud podle názoru žalobce pochybil dovodil-li, že žalobce požadoval ustanovit zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, které bylo namířeno proti rozhodnutí soudu prvního stupně; je přesvědčen, že v tomto svém podání dostatečně ozřejmil, že jím vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu, jímž bylo pro opožděnost odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 9. 1998, č.j. -10. Srozuměn není ani se závěrem odvolacího soudu, že zástupce z řad advokátů není žalobci třeba ustanovit, protože se nejedná o věc skutkově či právně složitou. Námitkou, že „má za to, že soud rozhodl o něm bez něho, čímž porušil zákon“ žalobce vytýká zmatečnost rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále opět jen „ “ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu oprávněným subjektem (žalobcem) se nejprve zabýval otázkou, zda je splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení (srov. větu první ); dospěl k závěru, že v daném případě není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.1997, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře pod číslem 80/97), žalobce však napadá usnesení odvolacího soudu, proti němuž není dovolání přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je vždy přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozsudků, jimiž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), pokud řízení trpí některou z vad taxativně uvedených v ustanovení ; k takovým vadám je dovolací soud povinen přihlédnout, i kdyby v dovolání uplatněny nebyly ( , věta druhá, ). Přípustnost dovolání podle ustanovení však není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo některou z vad v tomto ustanovení uvedených, nastává až tehdy, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu takovou vadou skutečně trpí.

Odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu přiznává (např. právo zúčastnit se jednání ve věci, činit přednesy, navrhovat provádění důkazů apod.). Nejde-li o případy, kdy účastník nebyl přibrán do řízení ( ) nebo kdy účastníku byl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomuto opatření nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady, je dovolací důvod podle dán zejména tehdy, jestliže soud rozhodl bez nařízení jednání, přestože mělo být ve věci jednáno, nebo jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti účastníka v rozporu s O vadu ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný.

Podle ustanovení není třeba k projednání odvolání nařizovat jednání, jestliže odvolání směřuje proti usnesení.

V posuzované věci směřovalo odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo zastaveno řízení; bylo tedy plně na uvážení odvolacího soudu, zda k projednání takového odvolání nařídí jednání či nikoli. Postupoval-li odvolací v intencích ustanovení a nenařídil jednání, nelze dovodit, že došlo ke zmatečnosti řízení tím, že účastníku byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Postup odvolacího soudu totiž nebyl nesprávný, tedy v rozporu s právními předpisy, a vadou uvedenou v ustanovení spočívající v tom, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, tak není řízení postiženo.

Protože žalobce nenamítá a ani dovolací soud ze spisu nezjistil, že by řízení bylo postiženo některou ze zbývajících vad vyjmenovaných v ustanovení , zůstává posoudit přípustnost dovolání podle ostatních v úvahu přicházejících ustanovení .

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně (jak je tomu i v posuzované věci), je (s výjimkou věcí upravených zákonem o rodině) zákonem dána ve třech případech. Podle prvního z nich je přípustné dovolání proti usnesení, jímž bylo odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu ( ). O takový případ se v dané věci nejedná. Ve druhém případě je dovolání přípustné proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu ve věci samé, vyslovil-li odvolací soud ve výroku rozhodnutí, že dovolání je přípustné z důvodu zásadního právního významu rozhodnutí ( ). Třetí případ přípustnosti je upraven v , podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení ve věci samé, nevyhověl-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání učiněnému nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podmínky přípustnosti dovolání podle obou posledně uvedených ustanovení v posuzované věci naplněny nejsou již proto, že dovolatelem napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v , ani a 2 a kdy nejsou naplněny ani podmínky přípustnosti dovolání uvedené v , Nejvyšší soud České republiky podle věty prvé , ve spojení s , dovolání žalobce jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a Žalovaným, kteří byli v dovolacím řízení úspěšní, náklady v tomto řízení nevznikly a žalobce na jejich náhradu nemá právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. března 2002

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu