Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 567/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, usnesením ze dne 27. října 1999, č. j. -77, zrušil k odvolání žalobce rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 1999, č. j. -62 a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný (dále jen dovolatel) dovoláním, jehož přípustnost i důvodnost odůvodnil odkazem na ustanovení a g/ (dále jen ). Podle závěru dovolatele tím, že odvolací soud rozhodl o odvolání žalobce bez jednání, odňal mu možnost jednat před soudem ve smyslu . Vadu podle , tj. že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nebo že byl soud nesprávně obsazen, spatřuje dovolatel ve skutečnosti, že příslušný senát odvolacího soudu rozhodl věc nezvykle rychle, nevypořádal se dostatečně s argumentací soudu prvního stupně a svůj právní závěr postavil na názorech obsažených v publikaci Mgr. Věry Popelkové: Ochrana práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů (Grada Publishing, vydání 1, rok 1998), jejíž autorka je dlouholetou zaměstnankyní žalobce. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud, jako soud dovolací, zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení s vyjádřením svého názoru na věc zejména v tom, že původní stanovisko Nejvyššího soudu č. Sc 2/81 nebylo dosud překonáno.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 , jímž byl změněn (), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění před novelizací provedenou

Po zjištění, že dovolání v přezkoumávané věci bylo podáno účastníkem řízení, zastoupeným advokátem, jak to vyžaduje ustanovení , že bylo podáno ve lhůtě určené v a splňuje formální i obsahové náležitosti podle , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, neboť podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání není přípustné.

Dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Proti takovému usnesení ustanovení dovolání nepřipouští.

Zbývá tedy posoudit, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami taxativně vyjmenovanými v , pro které je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolatelem vytýkaná vada podle , tj. že mu jako účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, nebyla z obsahu spisu zjištěna. O odvolání žalobce rozhodl odvolací soud bez jednání v souladu s ustanovením , podle kterého odvolací jednání není třeba nařizovat, jestliže se zrušuje rozhodnutí podle . Nelze tedy za nesprávný považovat takový procesní postup soudu, který je v souladu se zákonem.

Rovněž vada podle odst. l písm. g/ , tj. že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nebo že byl soud nesprávně obsazen, z obsahu spisu nevyplývá. Dovolatelem uvedené důvody nejsou těmi, které by bylo možné podřadit pod uvedený dovolací důvod. Soudci jsou totiž vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti ( ). Ze skutečnosti, že odvolací soud rozhodl ve krátké lhůtě a že zaujal právní závěr, se kterým jeden z účastníků sporu (v tomto případě dovolatel) nesouhlasí, není možné bez dalšího dovozovat závěr, že soudci jsou z projednávání věci vyloučeni.

Ani další vady podle nebyly z obsahu spisu zjištěny. Bylo rozhodnuto ve věci, která náleží do pravomoci soudů, účastníci řízení měli způsobilost být účastníkem řízení, v téže věci nebylo dříve pravomocně rozhodnuto, ani v ní nebylo již dříve zahájeno řízení a návrh na zahájení řízení byl řádně podán ( až e/ ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému žádné ustanovení dovolání nepřipouští. Proto Nejvyšší soud, jako soud dovolací, dovolání odmítl podle , za použití , aniž ve věci nařizoval jednání ( první věta ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení , , , kdy v dovolacím řízení dovolatel neuspěl a žalobci žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2002

JUDr. František Duchoň, v. r.

předseda senátu