Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 208/2020
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martinou Tvrdkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z ve výši 10 % ročně částky 1524 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z ve výši 10 % ročně částky 1524 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. z titulu nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) podle uzavřené smlouvy o přepravě osob, a to s odůvodněním uvedeným dále. Žalovaný se při revizi jízdenek, uskutečněné dne datum v anonymizována tři slova veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, neprokázal platnou jízdenkou. Žalobkyni jako přepravci tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě ani dodatečně neuhradil, jak vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v anonymizována tři slova (anonymizováno) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě číslo Sb., ve znění pozdějších předpisů (ustanovení § 18a) a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení § 37), která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě.
2. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.”). Na tuto výzvu žalovaný neuhradila ničeho. Žalobkyně dále požadovala přiznat úrok z prodlení, a to ode dne 3. 3. 2020.
3. Žalovaný byl usnesením ze dne 15. 12. 2020, č. j. 39 C 208/2020-19, které mu bylo doručeno na základě tzv. fikce doručení dne 29. 12. 2020, vyzván k vyjádření ve věci ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Současně byl poučena i o následcích nevyjádření se k této výzvě. Jmenovaným usnesením byl žalovaný taktéž vyzván k tomu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ustanovení § 115a o. s. ř.), s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k předmětnému usnesení ani podané žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. tak nastala presumpce souhlasu žalovaného s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
4. Soud k projednání věci samé proto nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ustanovením § 115a
5. Ze shora uvedeného zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané žalobkyní shora tvrzené skutečnosti. Žalovaný údaje uvedené v žalobě nikterak nerozporoval. Dále nebylo žalovaným tvrzeno ani prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán výše, kvalifikuje soud jednání žalované, která použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byla žalobkyně, a která se na výzvu kontrolního orgánu neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce jako porušení povinností ze smlouvy o přepravě ze strany žalované, a to postupem podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s ustanovením § 18a zákona o silniční dopravě a ustanovením § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (ustanovení § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně).
6. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.