Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 63/2021-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní občan Slovenské republiky

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 1 234 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 234 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 90 Kč za období od 28. 3. 2020 do 18. 12. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 234 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 90 Kč za období od 28. 3. 2020 do 18. 12. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení je zaplacení částky 1 234 Kč (se zákonným úrokem z prodlení za období od 28. 3. 2020 do 18. 12. 2020) jako dlužného pojistného za období od 21. 12. 2019 do 27. 3. 2020 na základě pojistné smlouvy o pojištění vozidla tovární značky anonymizováno, typ anonymizováno (jméno), registrační značka, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020.

Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s anonymizováno (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká České a Slovenské republiky, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po 10. 1. 2015) i věcná působnost (jde o spor z pojistné smlouvy).

Příslušnost zdejšího soudu nelze založit na základě článku 26 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřil (je nečinný), ale bylo zjištěno bydliště na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu.

Mezi Českou republikou a Slovenskem je třeba smluvní vztahy založené po 17. 6. 2009 posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). Nebyla-li provedena volba práva podle čl. 3, bude se podle čl. 7 nařízení Řím I. pojistná smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy, tedy českým právem. U pojistných smluv, pro které členský stát ukládá povinnost uzavřít pojištění, platí, že pokud je právo členského státu, ve kterém se nachází riziko, v rozporu s právem členského státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, je rozhodným právem právo státu ukládajícího povinnost uzavřít pojištění. Pro účely tohoto článku je země, v níž se riziko nachází, určena podle čl. 2 písm. d) druhé směrnice Rady 88/357/.

Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Žalovaný a žalobkyně podepsali„ pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla NAMÍRU“. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den 21. 12. 2017, jako celkové roční pojistné částka 4 148 Kč, jako pojistné za první pojistné období 2 074 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 3. 2. 2020 upomínka k zaplacení dlužného pojistného, dne 5. 5. 2020 pokus o smír. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto žalobkyně ke dni 27. 3. 2020 ukončila pojistnou smlouvu, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9. 4. 2020. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020 zaslanou žalovanému téhož dne na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaný však neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil).

Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši uvedené výše. Za období od 21. 12. 2019 do 27. 3. 2020 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 1 234 Kč.

Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. , (dále jen „o. z.“), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. o. z. a ), a to za období od 28. 3. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 90 Kč.

Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s  , podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle bodu 1 a odst. 5 , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění ( věta před středníkem ) a na zákonné platební místo ( ).

Podle není třeba tento rozsudek odůvodňovat podrobněji.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.