Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 18/2021

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr Danou Anderovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa žalobce a žalované

zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o výživné

takto:

I. Žalovaná je povinna platit výživné žalobci počínaje dnem 1.9.2019 do 30.6.2020 a dále od 1.9.2020, s výjimkou letních prázdnin vždy od 1.7. do 31.8 každého kalendářního roku, v částce 3.500 Kč měsíčně, vždy do konce kalendářního měsíce k rukám žalobce.

II. Nedoplatek výživného za období od 1.9.2019 do 31.12.2020 ve výši 11.500 Kč je žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 30.9.2021.

III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna platit výživné žalobci počínaje dnem 1.9.2019 do 30.6.2020 a dále od 1.9.2020, s výjimkou letních prázdnin vždy od 1.7. do 31.8 každého kalendářního roku, v částce 3.500 Kč měsíčně, vždy do konce kalendářního měsíce k rukám žalobce. II. Nedoplatek výživného za období od 1.9.2019 do 31.12.2020 ve výši 11.500 Kč je žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 30.9.2021. III. Ve zbývající části se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby bylo žalované uloženo přispívat na výživu žalobce od 1. 7. 2019 částkou 6.000 Kč měsíčně. Žalobce žije se svým otcem, který hradí náklady spojené s chodem domácnosti, zajištěním potřeb i studiem žalobce. Žalobce vynakládá zejména výdaje spojené se studiem a náklady na brýle. Od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 žalovaná uhradila na výživném 12.500 Kč. Od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2021 uhradila žalovaná na výživném 25.000 Kč.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila s tím, že vyživovací povinnost řádně plní, částka 3.000 Kč odpovídá potřebám a zájmům žalobce. Žalobce s žalovanou nekomunikuje, bydlí s otcem. Žalobce ve věku 21 let studuje první ročník střední školy, je řádně vyučen. Žalovaná přispívá na výživu žalobce, v červnu 2019 částkou 3.000 Kč, od srpna 2019 do května 2020 částkou 2.500 Kč, v červnu 2020 částkou 3.000 Kč a od srpna 2020 částkou 3.000 Kč, od června 2019 do května 2020 platila žalobci náklady mobilního telefonu. Žalobce nepožádal o zvýšení výživného. Žalovaná žije od října 2019 s dvěma nezletilými syny v nájemním bytě, náklady bydlení činí 12.590 Kč měsíčně, od července do září 2019 žila se syny u své matky, kde za bydlení platila 3.000 Kč měsíčně. Žalovaná pracuje jako provozní restaurace, která byla na základě vládních nařízení uzavřena. Žalované je vyplácena mzda v základní výši 22.600 Kč měsíčně.

3. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce je vyučen anonymizována dvě slova, od září 2018 nastoupil na nástavbové studium do prvního ročníku. Protože nastoupil do skupiny, která maturovala z oboru anonymizována dvě slova, nastoupil stejnou školu, stejný obor, ale s jiným maturitním předmětem. Studovat bude ještě příští rok. Do školy jezdí na odborné konzultace, na internátě platí 1.100 Kč měsíčně, na stravu vynaloží 3.000 Kč. Od otce dostává 4.000 Kč až 5.000 Kč měsíčně. Ve volném čase si přivydělává v úklidové agentuře, o prázdninách si vydělá až 8.000 Kč. Telefon si platí sám, tabulka žalované odpovídá. Chce si zajistit zbrojní průkaz asi za 7.000 Kč, chystá se na operaci očí za 17.000 Kč až 35.000 Kč, koupil si kolo, oblečení a telefon.

4. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že od května 2019 pracovala v obec, nejprve jako kuchařka asi za 24.000 Kč, od září 2019 jako provozní, příjmy jsou sezónní, nyní pobírá jen základ. Hradí nájem, 3000 Kč za služby (internet, televize, telefony), náklady spojené se zájmy a potřebami nezletilých dětí, které chodí do hudebky za 1.700 Kč na půl roku. Pořídila auto, část kupní ceny měla od matky, část jako půjčku od bratra, platila kauci za byt. Žalobce se bez vědomí žalované odstěhoval k otci, od té doby s žalovanou nekomunikuje. Žalovaná souhlasí s výživným ve výši 3.000 Kč.

5. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobce je ve školním roce 2020 studentem prvního ročníku denní formy studia anonymizována dvě slova. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že z účtu žalované na účet žalobce bylo v období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2021 připsáno celkem 25.000 Kč. Příjmy a výdaje žalobce pak byly zjištěny z výpisů z účtu žalobce. Z čestných prohlášení žalobce a jméno příjmení soud zjistil, že žalobce od 1. 4. 2019 pobýval u svého otce. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. 6. 2019, č. j.  – 14, bylo zjištěno, že nezletilí jméno a jméno celé jméno žalobce byli svěřeni do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jejich výživu částkou 3.000 Kč a částkou 3.000 Kč měsíčně, matka s nezletilými opustila dne 29. 3. 2019 společnou domácnost, průměrný čistý měsíční příjem žalované byl zjištěn ve výši 13.382 Kč, průměrný čistý měsíční příjem otce žalobce byl zjištěn ve výši 25.215 Kč. Ze sdělení zaměstnavatele otce žalobce soud zjistil, že otec žalobce dosáhl v období od července 2020 do prosince 2020 průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24.268 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalované bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v období od července 2020 do prosince 2020 činil 28.206,33 Kč, v měsících červenci, srpnu, září a říjnu byl příjem žalované navyšován přesčasy. Ze sdělení Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že účastníci, ani otec žalobce nejsou příjemci dávek státní sociální podpory. Z žaloby o vypořádání společného jmění manželů soud zjistil, že otec žalobce podal žalobu o vypořádání společného jmění manželů, které tvoří pozemky a další movité věci.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle , . Dle ust. o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ust. o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Dle ust. o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

7. Soud přizná výživné, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žalobce studuje střední školu v denní formě studia, není proto schopen se zcela sám živit. Soud však při rozhodování zohlední nejenom samotné studium, ale též účelnost takového studia (viz například nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ). Žalobce je vyučen, v současné době studuje nástavbové studium, z důvodu odlišného maturitního předmětu studium ukončil a započal znovu, změnu studijního oboru a účelnost studia je proto třeba hodnotit přísnější optikou. Žalobce již dosáhl ukončeného plnohodnotného vzdělání vyučením, je ale žádoucí, aby svou kvalifikaci dále rozšířil, přičemž jedna změna studijního oboru je změnou ospravedlnitelnou. Žalobce bydlí (a ode dne 1. 9. 2019, od kterého žalobce žádá stanovení výživného, bydlel) u svého otce, který plní svou vyživovací povinnost vůči žalobci. Proto lze uzavřít, že vyživovací povinnost žalované k žalobci trvá a žalovaná je povinna plnit vůči žalobci svou vyživovací povinnost. S ohledem na dokončené vzdělání a též s ohledem částečné výdělky žalobce, který studuje střední školu a tedy má pravidelné dvouměsíční letní prázdniny, však po žalované spravedlivě nelze žádat, aby plnila vyživovací povinnost i v období studijního volna. Proto bylo žalované uloženo plnit vyživovací povinnost s výjimkou letních prázdnin, kdy je na žalobci, aby obstaral své potřeby vlastní prací. Žalovaná proto byla a bude povinna plnit vyživovací povinnost plnit pouze v období školní docházky, mimo měsíce července a srpna.

8. Při určení konkrétní výše výživného soud přihlédne k odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům oprávněného, ale též ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Žalobce studuje střední školu, má obvyklé výdaje spojené se studiem, jeho výdaje jsou však navyšovány oční vadou, pro kterou potřebuje brýle, či případně operaci očí. Další potřeby žalobce, jako například kolo, telefon, oblečení, jsou standardní. Na straně žalobce je třeba zohlednit též to, že si ve volném čase přivydělává, z čehož je schopen hradit část svých potřeb. K žalobci jsou pak výživou povinni otec i matka, tedy i otec je povinen plnit svou vyživovací povinnost vůči žalobci, a oba jsou povinni plnit vyživovací povinnost a hradit pravidelné výdaje žalobce poměrně s ohledem na své možnosti (tedy nikoliv stejně). Na straně žalované je pak třeba zohlednit zejména to, že má celkem tři vyživovací povinnosti, a to k žalobci a dalším dvěma dosud nezletilým dětem. Žalovaná dosahuje pravidelných příjmů průměrně 28.206 Kč, avšak s ohledem na to, že její příjmy podléhají sezónnosti a nebyly stálé ani s ohledem na pandemii koronaviru (a povinnému uzavření restauračních zařízení), nelze přihlížet pouze k horní hranici dosaženého průměrného příjmu, ale je třeba její příjmy hodnotit zdrženlivěji. Majetkové poměry žalované jsou pak standardní, žalovaná ve společném jmění s otcem žalobce vlastní pozemky i obvyklé movité věci. Žalovaná je povinna ze svých příjmů plnit pravidelné životní náklady (nájemné, úhrady za služby, atp.) a má celkem tři vyživovací povinnosti, proto návrh žalobce, aby bylo žalované uloženo platit žalobci měsíčně výživné ve výši 6.000 Kč je zcela nepřiměřeným možnostem žalované. Stejně tak nelze srovnávat vyživovací povinnost k žalobci s vyživovací povinností k nezletilým synům žalované, neboť potřeby dvou mladších synů žalované jsou odlišné od potřeb žalobce, když náklady středoškolského studenta jsou vyšší. S ohledem na příjmy žalované a její další dvě vyživovací povinnosti a s ohledem na standardní výdaje žalobce navyšované pouze oční vadou a naopak snižované příjmy z brigád, má soud za to, že adekvátní výživné činí 3.500 Kč měsíčně. Ve zbývající části do částky 6.000 Kč měsíčně soud proto žalobu zamítl.

9. Žalobce požadoval stanovení výživného od 1. 9. 2019. Žalovaná výživné hradila v částkách 2.500 Kč či 3.000 Kč měsíčně, dlužné výživné proto činí 11.500 Kč a k jeho úhradě soud žalovanou zavázal v delší lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, když má za to, že není v možnostech žalované uhradit dlužnou část výživného ve standardní třídenní lhůtě k plnění, avšak v prodloužené lhůtě k plnění bude schopna jej splnit. Stejně tak prodloužení lhůty k plnění nebude žalobci na újmu, neboť jeho pravidelné potřeby jsou průběžně hrazeny, ať již běžným výživným, které žalovaná hradí, či výživným od otce.

10. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. . Žalobce požadoval výživné ve výši 6.000 Kč, žalovaná navrhovala měsíční výživné ve výši 3.000 Kč, výživné bylo stanoveno částkou 3.500 Kč měsíčně, oba účastníci tak v řízení byli poměrně stejně úspěšní, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.