Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 29/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. H., rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 7a Ls 250 Js 11470/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců v osmi případech podle , , č. 1, č. 1, 6, č. 1, 2 cizineckého zákona, , Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 7a Ls 250 Js 11470/98, jenž nabyl právní moci ve vztahu k D. H. dne 21. 1. 1999, byl jmenovaný uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců v osmi případech podle , , č. 1, č. 1, 6, č. 1, 2 cizineckého zákona, , Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že se dne 17. 8. 1998 asi od 16.00 hod., na základě předchozí domluvy a spolu s dalšími osobami, podílel na ilegálním převedení 8 cizích státních příslušníků mimo povolený hraniční přechod z České republiky na území Spolkové republiky Německo. Jako jeden z pěších převaděčů převedl tyto osoby přes „zelenou hranici“ v oblasti H. do obce G., kde na smluveném místě další spolupachatel převzal čtyři z těchto osob do osobního automobilu k přepravě do L., s tím, že pro zbylé čtyři osoby se vrátí později. K tomu však již nedošlo, když okolo 1.40 hod. 18. 8. 1998 byl D. H. zadržen. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.

Dne 29. 1 2002 pod sp. zn. 1015/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. H. se podílel na organizované ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost. Závažnost činu je zde podstatnou měrou zvyšována také okolností spočívající v osobě odsouzeného, podávající se z předmětného rozhodnutí německého soudu. Jmenovaný totiž spáchal uvedený trestný čin pouze několik týdnů po podmíněném odložení výkonu zbytku trestu odnětí svobody, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 9. 3. 1998, sp. zn. 215 Ds 142 Js 075893/97. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík