Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 36/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Linzi, Rakouská republika, ze dne 21. 12. 1998, sp. zn. , jenž nabyl právní moci dne 22. 10. 1999, byla H. E. A. uznána vinnou trestným činem podle § 28 odst. 2 případ 4, odst. 4 bod 3 zákona o omamných prostředcích Rakouské republiky. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustila jednak tím, že dne 19. 11. 1997 v L. (Rakouská republika) předala spoluodsouzenému M., oproti částce 100 000 ATS, 150 g kokainu a 150 g hnědého heroinu, rozdělených do dvou balíčků. Uvedené drogy přepravila na žádost svého manžela do L. vlakem z P., ukryté ve svých kalhotkách, aniž si byla v okamžiku přepravy vědoma, že se jedná o drogy. Po návratu do České republiky obdržela za uvedenou činnost od svého manžela částku 5000 ATS. Dále pak dne 24. 1. 1998 opět k žádosti svého manžela přepravila vlakem z P. do L. 320 g hnědého heroinu a 100 g bílého heroinu, rozdělených do dvou balíčků, jež ukryla ve vagíně a v kalhotkách. Tyto předala, shodně jako v prvním případě, spoluodsouzenému M., a to oproti částce 30 000 ATS, jakožto dílčí platbě. V tomto případě již jednala s vědomím, že předmětem transportu i předání jsou tvrdé drogy. Za tento trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.

Dne 1. 2. 2002 pod sp. zn. 1606/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. E. A. se dopustila velice závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k samotné povaze převážených a do oběhu uvedených drog (heroin a kokain), jejich množství (celkem 720 g) a k tomu, že jmenované byl uložen poměrně citelný nepodmíněmý trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. března 2002

Pedseda senátu:

JUDr. Karel Hasch