Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 5/2021-44
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 6. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne 21. 12. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce právnická osoba, Smlouvu o zápůjčce číslo která byla uzavřena dne 6. 5. 2016. Dle této smlouvy byla žalované dne 6. 5. 2016 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s částkou částka, která přestavuje součet úroků ve výši částka a odměnu za inkaso splátek částka, tj. k vrácení spolu s půjčenou částkou částka v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž první splátka je splatná počínaje kalendářním týdnem následujícím po týdnu, v němž byla půjčka poskytnuta. Dne 22. 11. 2018 uzavřel žalobce se žalovanou Dohodu o uznání dluhu, v níž uznala žalovaná dluh ve výši částka vyplývající ze shora uvedené Smlouvy. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení se 14. a 15. splátkou, proto žalobce dluh zesplatnil. Žalovaná uhradila od data uzavřené Dohody částku částka. Zůstává tedy na žalobě částka částka. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 6. 2020 do zaplacení. Původním věřitelem byla pohledávka za žalovanou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2017 na spol. právnická osoba právnická osoba právnická osoba, se sídlem v město. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce Smlouvou ze dne 30. 10. 2018, a to částka částka. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 11. 2018. Žalobce po žalované požaduje z této smlouvy částku částka – částka, kterou žalovaná uhradila po uzavření dohody do sepisu žaloby. Částka částka sestává z nesplacené jistiny částka, z úroku částka za období do splatnosti závazku, nesplacené odměny za inkaso splátek částka, poplatků z prodlení částka, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka za období po zesplatnění závazku, smluvní pokuty částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a paušálních nákladů částka. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne 15. 2. 2021 bez přítomnosti žalobce, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., když žalobce byl k jednání omluven. Žalovaná uvedla, že dluh přestala splácet v době, kdy přestala pracovat brigádně v Německu a neměla proto dostatek finančních prostředků. Žije s matkou v pronajatém bytě, pobírá částečný invalidní důchod. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle § 101 odst. 2,3 o. s. ř. a rozhodl na základě důkazů předložených žalobcem.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce, uzavřenou s předchůdcem žalobce právnická osoba číslo která byla uzavřena dne 6. 5. 2016. Dle této smlouvy byla žalované dne 6. 5. 2016 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s částkou částka, která přestavuje součet úroků ve výši částka a odměny za inkaso splátek částka. Celkovou půjčenou částku částka + částka (částka) se zavázala žalovaná splatit v 60 týdenních splátkách po částka. Žalobce dále předložil Žádost o půjčku ze dne 5. 5. 2016, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Splátkovou dohodu ze dne 22. 11. 2018, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 11. 2018, Zesplatnění dluhu ze dne 15. 6. 2020 s výzvou k úhradě do 23. 6. 2020, výzvu před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2020.
4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření obou smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, napsána předchozím věřitelem předem, pouze je dopisována půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Z předložené Smlouvy o zápůjčce je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že si žalobce zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách v žádosti o zápůjčku. Celkově soud uzavřel, že toto právní jednání považuje za neplatné, a to zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalované nad rámec částky půjčené, v souhrnu částku částka jako„ náklady spotřebitelského úvěru“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které náleží k úvěru na částka Tyto náklady (odměna) tvoří tedy u tohoto úvěru o 80 % navíc z částky, než která byla žalované půjčena. Výši„ Poplatku“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 již ze dne 26. 7. 2017, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.
5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako z bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila celkem částku z tohoto úvěru částka původnímu věřiteli a částku částka od data uzavření Dohody do podání žaloby. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy již nezbývá žádná částka (částka – částka částka), naopak došlo k přeplatku o částka (nepočítaje zákonný úrok z prodlení). Z tohoto důvodu byl žalobní nárok žalobce v plném rozsahu zamítnut. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat jiného plnění týkající se dalších úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., by měla úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu však, že žádné nepožadovala, bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
7. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl uhrazen žalobcem částka, ale vzhledem k tomu, že činí částka, soud uložil rozdíl uhradit neúspěšnému žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.