Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 367/2020-16
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní titul Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen žalobci nahradit náklady řízení ve výši částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobci nahradit náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v odběrném místě na adrese adresa. Jedná se o pohledávku, která byla postoupena žalobci společností právnická osoba, IČO, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum má soud za prokázané, že na jejím základě se společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) zavázala dodávat elektřinu a zajistit její distribuci do odběrného místa adresa, zatímco žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu dodaného množství elektrické energie a souvisejících služeb. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne datum má soud za prokázané, že na jejím základě se právní předchůdce žalobce zavázal dodávat plyn a zajistit jeho distribuci do odběrného místa adresa, zatímco žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu dodaného množství plynu a souvisejících služeb.
Z faktury číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému za spotřebu elektřiny v období od datum do datum částku částka, a to se splatností do datum. Mimořádnou fakturou číslo byla žalovanému vyúčtována dodávka elektřiny za období datum – datum v částce částka. A konečně mimořádnou fakturou číslo splatnou dne datum pak žalobce vyúčtoval žalovanému za spotřebovaný plyn za období datum – datum částku částka.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že původní věřitel (společnost právnická osoba) ve smyslu ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil s účinností ke dni datum pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobce, a že tuto skutečnost žalobce oznámil žalovanému prostřednictvím zástupce.
Na základě obsahu shora uvedených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož právní předchůdce žalobce na základě uzavřených smluv o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny dodával žalovanému ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, plyn a ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 téhož zákona elektřinu do odběrného místa na adrese adresa Celkem žalobce vyúčtoval žalovanému za dodanou energii částku částka. Žalovaný však vyúčtované částky neuhradil a nadále je s jejich úhradou v prodlení. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobce podle ustanovení § 1970 o.z., též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán.
Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky částka na částka dle Položky 1 Sazebníku, zbývá tak uhradit částka.
Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku částka, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 , bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po částka, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po částka a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrady 21 % DPH ze základu částka v částce částka, tj. celkem částka.
Pokud jde o nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b citované vyhlášky, neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobce s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobce dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru zdejšího soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobce se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky, datum předžalobní výzvy a smluv o postoupení pohledávky. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobce navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.