Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 150/2002

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dne 27.9.2000 u Okresního soudu v Teplicích podání, které označila jako „žalobu na souseda P.“. V závěru tohoto podání žalobkyně uváděla, že se domáhá, aby soud nařídil žalovanému „vyplatit jí odškodné za urážky rasové a národnostní“, jakož i „doplatit jí rozdíl mezi jejím průměrným měsíčním platem a dávkami v pracovní neschopnosti“ a „ platit jí každý měsíc rozdíl mezi invalidním důchodem a jejím průměrným měsíčním platem“.

Okresní soud v Teplicích usnesením z 8.11.2000 vyzval žalobkyni, aby do 10 dnů ode dne doručení výzvy obsažené v tomto usnesení doplnila své podání, zaslané tomuto soudu, a to tak aby bylo ve smyslu právních předpisů z jejího žalobního návrhu patrno, čeho se konkrétně u soudu domáhá v tomto občanském soudním řízení, a to zejména uvedením konkrétního žalobního návrhu na vydání rozsudku soudu, jakož i přesnějším označením žalovaného „souseda P.“. Usnesení soudu prvního stupně obsahovalo i poučení o tom, že řízení bude zastaveno, nebude-li žalobní návrh podle výzvy soudu doplněno a upřesněno.

Tato výzva byla žalobkyni doručena 20.11.2000, ale k soudem požadovanému doplnění žalobního návrhu v jím stanovené lhůtě 10 dnů ze strany žalobkyně nedošlo.

Usnesením Okresního soudu v Teplicích z 21.2.2001, čj. -5, bylo rozhodnuto, že „podání žalobkyně, došlé Okresnímu soudu v Teplicích dne 27.9.2000, se odmítá“; bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého usnesení poukazoval soud prvního stupně na to, že jím zvolený postup odpovídá ustanovení a 2 (ve znění ), které ukládá odmítnout žalobní návrh, není-li ve stanovené lhůtě žalobní návrh upřesněn nebo opraven tak, aby obsahoval všechny náležitosti potřebné k jeho projednání.

O odvolání žalobkyně proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením z 24.4.2001, sp. zn. . Usnesení soudu prvního stupně bylo usnesením odvolacího soudu potvrzeno. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zdůrazňoval, že žalobkyni byla doručena písemná výzva k doplnění žalobního návrhu, na kterou však žalobkyně nereagovala. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že „procesní postup Okresního soudu v Teplicích podle byl v dané právní věci na místě a byl správný. Žalobkyně byla řádně poučena pro případ, zůstane-li po výzvě soudu nečinná; vady neúplného návrhu na zahájení řízení brání v řízení pokračovat“.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobkyni dne 21.6.2001. Dne 27.8.2001 podala žalobkyně osobně u Okresního soudu v Teplicích podání, které označila jako „odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem“. Žalobkyně vytýkala odvolacímu soudu i soudu prvního stupně, že o jejím žalobním návrhu neprobíhalo žádné jednání, že tu soudy neměly zájem řešit její ponižování a urážky ze strany žalovaného, který o žalobkyni šíří pomluvy a znevažuje ji v očích lidí bydlících v okolí jejího bydliště a způsobuje jí i potíže ve vyhledávání zaměstnání v lékárnách v okrese T. i ve vzdálenějších městech. Žalobkyně by pokládala za spravedlivé, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit jí odškodné 200.000,- Kč za jeho počínání vůči žalobkyni.

Při posuzování podání žalobkyně, které došlo Okresnímu soudu v Teplicích 27.8.2001 a které podle svého obsahu je třeba pokládat za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 24.4.2001, sp. zn. , bylo nutno vycházet z ustanovení ( ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 69/2001 Sb.), obsažených v části druhé („Opravné prostředky“), hlavě třetí („Dovolání“) uváděného právního předpisu, upravujících přípustnost dovolání, podávání dovolání a řízení u dovolacího soudu.

Nejprve bylo ovšem třeba se zabývat postupem při podávání dovolání ve smyslu ustanovení , a (v již uváděném znění).

Podle ustanovení může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení nelze zmeškání lhůty uvedené v téhož právního předpisu prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Jestliže však v daném případě dovolatelce bylo usnesení dovolacího soudu doručeno dne 21.6.2001 a její dovolání bylo podáno osobně u Okresního soudu v Teplicích dne 27.8.2001 (úterý), stalo se tak po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené . Poučení o této lhůtě bylo obsaženo v usnesení odvolacího soudu z 24.4.2001 (sp. zn. Krajského soudu v Ústí nad Labem).

Nebylo tedy již možné u tohoto opožděně podaného dovolání se zabývat jeho přípustností a důvodností.

Dovolacímu soudu proto nezbylo než přikročit k odmítnutí dovolání dovolatelky podle ustanovení a (v jeho znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 69/2001 Sb.) jako dovolání, které bylo podáno opožděně.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 5. února 2002

JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.

předseda senátu