Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 275/2020-22
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně advokáta titul. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně advokáta [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaného úroku ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se společností právnická osoba, anonymizována dvě slova (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru, a to distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěrový limit ve výši částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala úvěr splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Žalovaná čerpala úvěr ve výši částka, přičemž však porušila svou povinnost poskytnutou částku vrátit řádně a včas včetně sjednaných poplatků a úroků, když dosud uhradila pouze částku ve výši částka. Původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba, IČO, dále jen („ přechodný věřitel“). Přechodný věřitel následně předmětnou pohledávku postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.
2. Soud nařídil jednání na den datum, přičemž z tohoto jednání se žalobkyně a její zástupce omluvili a současně souhlasili, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli (společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa), a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Následně přechodný věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum.
4. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěrový limit až do částky částka Měsíční sazba poskytnutého úvěru činila 8,5 % a RPSN 264,42 %. V případě prodlení se splácením kterékoliv částky se žalovaná zavázala hradit náklady vzniklé původnímu věřiteli částku částka a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná ocitne v prodlení. Žalovaná čerpala částku v celkové výši částka, přičemž uhradila částku ve výši částka.
5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
6. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v červenci 2017, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti 12,55 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 37,65 %. V daném případě však úroková sazba činila 8,5 % měsíčně, což znamená 102 % ročně a RPSN činilo 264,42 %. Z výše uvedeného, je tak zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka (nezaplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, tj. datum. V předžalobní upomínce byla stanovena třídenní lhůta k plnění, tj. do datum. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
7. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a to tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 72 %, z 28 % byla neúspěšná, žalobkyni tak náleží 44 % nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a odměny advokáta částka podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po částka. Zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí částka, 44 % uvedených nákladů představuje částka částka. Tuto částku je tedy žalovaná povinna uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.