Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 2/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. V., roz. K., rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 2. 1998, sp. zn. 10 Ds 210 Js 13338/97, a to pro trestné činy ilegálního převádění cizinců podle č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a nedovoleného vstupu do země a nedovoleného pobytu v ní podle č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 2. 1998, sp. zn. 10 Ds 210 Js 13338/97, jenž nabyl právní moci dne 20. 2. 1998, byl J. V. uznán vinným trestnými činy ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a nedovoleného vstupu do země a nedovoleného pobytu v ní podle § 92 odst. 1 č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že po jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v České republice dne 6. 9. 1997, na základě předchozí domluvy s dalšími osobami jako organizátory převádění, přivezl v České republice 3 irácké státní příslušníky a jednoho tuniského státního příslušníka k česko - německému hraničnímu přechodu u J., kde je převzal do osobního automobilu další český převaděč. J. V. poté sám pěšky převedl 4 Araby přes „zelenou hranici“ na území Spolkové republiky Německo, kde převzal osobní automobil zn. Škoda, k další přepravě těchto osob do D. V obci P. byl orgány Spolkové ostrahy hranic dne 10. 9. 1997 zadržen. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují potřebnými doklady pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Rovněž si byl vědom, že sám má vstup do Spolkové republiky Německo zakázán, a to na základě nařízení města B. ze dne 24. 2. 1993, jímž byl vyhoštěn a byl mu vysloven zákaz vstupu do země. Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Dne 10. 1. 2002 pod sp. zn. 3010/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. V. jednak spolupůsobil v organizované ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu, a jednak sám, ač si byl vědom, že mu byl vstup na území Spolkové republiky Německo zakázán, na německé území v souvislosti s převáděním osob vstoupil a pobýval na něm. Zejména v prvním případě se jedná o, v posledních letech velmi rozšířenou, nebezpečnou trestnou činnost, která současně narušuje i zájmy České republiky. Závažnost předmětného činu je výrazně zvyšována skutečnostmi vztahujícími se k osobě odsouzeného, podávajícími se jednak ze samotného rozsudku německého soudu a jednak z opisu evidence Rejstříku trestů, vyžádaného v tomto řízení Nejvyšším soudem. Odsouzený se činu dopustil pouze několik dní po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v České republice, v minulosti byl ve Spolkové republice Německo opakovaně trestán, a to i za trestnou činnost spočívající v ilegálním převádění cizinců a nedovoleném vstupu a pobytu v zemi, a přes výše citované rozhodnutí o vyhoštění a zákazu vstupu na německé území opakovaně na toto vstupoval a byl vracen zpět do České republiky. Pokud jde o druh uloženého trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, jehož trvání již nelze označit za krátké. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch