Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 135/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o nezletilého L. K., narozeného 28. ledna 1992, bytem pod adresou matky, zastoupeného Okresním úřadem v J. jako opatrovníkem, syna J. K., zastoupeného advokátem, a D. K., o úpravu styku otce s nezletilým a snížení výživného, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. září 2001, č. j. -244, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 10. září 2001, č. j. -244, potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 15. 1. 2001, č. j. -204, kterým byl zamítnut návrh otce na změnu rozsahu jeho styku s nezletilým a návrh na snížení výživného.

Uvedený rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 19. 10. 2001, napadl otec (dále jen dovolatel) dovoláním, které doplnil obsáhlými přílohami ve kterých podrobně vylíčil genezi celého případu a své výhrady vůči rozhodování soudů v jeho věci. Přípustnost dovolání odůvodnil odkazem na ustanovení (dále jen ) a odůvodnil jej odkazem na ustanovení , b/ . Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že při rozhodování o jeho odvolání nebyl do spisu zařazen jeho dopis ze dne 3. 4. 2001, který má podle jeho názoru ve věci zcela zásadní význam. Další pochybení odvolacího soudu spatřuje v tom, že při svém rozhodování nevzal v úvahu věk nezletilého. Nezletilý je podle jeho názoru dostatečně veliký, aby mohl být i několik dnů mimo své bydliště. Navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ostatní účastníci se k dovolání nevyjádřili.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným v dovolacím řízení advokátem podle ustanovení , že bylo podáno ve lhůtě určené v ustanovení a že v podstatě splňuje formální i obsahové náležitosti dle ustanovení , se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, neboť podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V dovolacím řízení lze totiž přezkoumat pouze ta rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterým zákon dovolání připouští, protože dovolání je opravným prostředkem mimořádným.

Dovolání bylo podáno proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Dovolání je obecně přípustné pouze proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která mění rozhodnutí soudu prvního stupně ( ). Proti potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu je dovolání přípustné pouze za podmínek vymezených v odst 1 písm. b/ a c/ , ovšem dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu žádnou z uvedených podmínek nesplňuje. Nejedná se ani o případ rozsudku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, ani o případ rozsudku, který by měl, podle závěru dovolacího soudu, zásadní význam po právní stránce.

Navíc se jedná o rozsudek ve věcech upravených zákonem o rodině, u kterých ustanovení přípustnost dovolání výslovně vylučuje.

Dovolatel odůvodnil přípustnost svého dovolání odkazem na ustanovení . Toto ustanovení však upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení o obnově řízení a po povolení obnovy řízení, takže se na tento konkrétní případ nevztahuje.

Dovolání tedy směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti kterému žádné ustanovení dovolání nepřipouští. Proto Nejvyšší soud, jako soud dovolací, bez jednání v souladu s ustanovením dovolání odmítl podle , za použití , aniž se mohl zabývat jeho důvodností.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, protože dovolatel v řízení neuspěl a ostatním účastníkům žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly (243c odst. l, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. ledna 2002

JUDr. František Duchoň, v. r.

předseda senátu