Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 1/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. R., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 28. 10. 1998, sp. zn. 240 Ds 206 Js 025916/96, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle č. 1, č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, při současném zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu v Bautzenu ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 10 Ds 120 Js 6041/97.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 28. 10. 1998, sp. zn. 240 Ds 206 Js 025916/96, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl P. R. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 2. 4. 1996 převzal do osobního automobilu zn. Škoda, v blízkosti obce T., čtyři makedonské státní příslušníky, kteří překročili česko-německou státní hranici obejitím hraničních kontrol přes „zelenou hranici“, s tím, že je dále přepraví do B. Odsouzený tak učinil ačkoliv si byl vědom, že tyto osoby nedisponují potřebnými doklady pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za účast při převádění osob mu byla blíže neurčeným objednatelem přislíbena finanční částka ve výši 500 DM. Za tento trestný čin byl P. R. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, při současném zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu v Bautzenu ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 10 Ds 120 Js 6041/97.

Dne 10. 1. 2002 pod sp. zn. 3147/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.).

Při přezkoumávání předmětného návrhu Nejvyšší soud přihlížel též ke skutečnosti uložení úhrnného trestu odsouzenému. Ten byl výše citovaným rozhodnutím německého soudu odsouzenému uložen podle Spolkové republiky Německo, a to za podmínek shodných jako pro ukládání souhrnného trestu podle českého trestního zákona. Jelikož se tak jedná o odsouzení i za sbíhající se trestný čin, za který byl jmenovaný odsouzen dřívějším rozsudkem Okresního soudu v Bautzenu ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 10 Ds 120 Js 6041/97, Nejvyšší soud pro účely tohoto řízení přezkoumal též splnění podmínky oboustranné trestnosti ve vztahu ke skutku, jenž byl předmětem uvedeného předchozího odsouzení. Ten spočíval podle rozsudku německého soudu v tom, že odsouzený jel spolu s další osobou osobním automobilem značky BMW, který, jak věděl, byl v noci předtím odcizen, směrem k česko-německé hranici, aby ho převezl do České republiky. Za jeho účast na přesunu automobilu mu byla přislíbena odměna ve výši 500 DM. Také tento skutek vykazuje znaky trestného činu podle právního řádu České republiky (trestný čin podílnictví podle tr. zák.).

Ze shora uvedeného vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. R. napomáhal za přislíbený finanční prospěch v ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje též zájmy České republiky. Byl mu také uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Je třeba také poukázat na to, že na území Spolkové republiky Německo byl odsouzen i za další trestnou činnost Okresním soudem v Mnichově. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík