Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1705/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozhodl o odvolání pozůstalého syna O. N. usnesením ze dne 30. dubna 1997, č. j. -138. Napadené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 10. 1997, č. j. -121, změnil tak, že každému z dědiců, tj. pozůstalým synům J., O. a P. N., přikázal dědictví rovným dílem, tj. jednou třetinou s tím, že za dluhy dědictví odpovídají rovněž rovným dílem. Vyšel ze zjištění, že zůstavitelka závěť nezanechala, dědicové v první skupině jsou pozůstalí synové J., O. a P. N. Ti dohodu o vypořádání dědictví neuzavřeli, proto bylo na místě autoritativní vypořádání dědictví podle § 483 a 484 občanského zákona (dále jen ObčZ) ve znění platném k datu smrti zůstavitelky, neboť tak ukládá znění § 873 ObčZ. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem dědictví byl členský podíl v bytovém družstvu, a mezi dědici byl spor o tom, komu z nich připadne, vycházel odvolací soud ze stanoviska občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 1995, č. j. , uveřejněného pod č. a přikázal jim tento podíl rovným dílem. Ve stejném poměru odpovídají i za dluhy dědictví.

Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl P. N. (dále jen dovolatel) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil odkazem na ustanovení (dále jen ) a podal je z důvodů uvedených v a f/ . Namítl, že odvolací soud jednal a rozhodl za situace, kdy jeden z účastníků dědického řízení, tj. pozůstalý syn O. N., ztratil způsobilost být účastníkem řízení, protože zemřel dne 13. 12. 1997 při dopravní nehodě, tedy několik měsíců před tím, než odvolací soud rozhodl. K dohodě dědiců nedošlo pro neshodu s O. N., ovšem s jeho právními nástupci by bylo uzavření takovéto dohody možné. Podle dovolatele měl odvolací soud řízení přerušit a poté jednat s právními nástupci O. N., případně věc zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Tím by byla otevřena právním nástupcům O. N. možnost projevit jejich vůli. Dovolatel navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17, , jímž byl změněn (), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění před novelizací provedenou

Dovolání je přípustné podle , protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Dovolání je rovněž důvodné. Dovolatel podal dovolání z důvodů uvedených v a f/ , tj. že ten kdo v řízení vystupoval jako účastník řízení, neměl způsobilost být účastníkem řízení a že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem.

Z obsahu spisu bylo zjištěno, že na č. l. 135 p. v. spisu je záznam, podle kterého O. N. zemřel dne 13. 12. 1997 a dědické řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. . Rovněž na předkládací zprávě na č. l. 136 spisu je poznamenáno úmrtí O. N. a uvedena spisová značka dědického spisu. Odvolací soud byl tedy soudem prvního stupně informován o smrti odvolatele O. N., rozhodl však bez jednání, aniž by uvedenou změněnou situaci vzal v úvahu. Jestliže tedy soud nejednal s právními nástupci odvolatele O. N., kteří převzali jeho práva a povinnosti, o něž v řízení jde, je soudní řízení postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). K této vadě je dovolací soud povinen přihlédnout, i když nebyla v dovolání vytknuta, za podmínek ustanovení . Podle uvedeného ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v , a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny. V přezkoumávané věci je rozhodnutí odvolacího soudu takovouto vadou postiženo, proto je dovolací soud zrušil podle ustanovení , aniž se zabýval dalšími výslovně uplatněnými dovolacími důvody a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm bude odvolací soud postupovat v souladu s ustanovením .

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. ledna 2002

JUDr. František Duchoň, v. r.

předseda senátu