Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 171/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že mezi ní a právnická osoba příjmení p.l.c. došlo dne datum k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, mezi jinými i pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, kterou právní předchůdkyně žalobkyně jako původní věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena tak, že žalovaná doručila původnímu věřiteli žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Původní věřitel následně prověřil totožnost žalované, kladně posoudil její úvěruschopnost a zaslal jí nabídku k uzavření smlouvy ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila, a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku. Odesláním akceptace nabídky došlo k uzavření smlouvy. Původní věřitel se smlouvou zavázal poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši částka na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná takto vyčerpala celkem částku částka, se splátkami se ale dostala do prodlení, když neuhradila jistinu ve výši částka. Žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně žalované oznámila přechod pohledávky, vyzvala ji k úhradě dluhu, žalovaná ale nereagovala.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o postoupení pohledávek, smlouvu o revolvingovém úvěru, obchodní podmínky, přehled vyčerpaných částek v rámci úvěrového rámce, potvrzení o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru, vydané pravidelné měsíční výpisy s uvedením celkové dlužné částky a minimálních splátek, oznámení o postoupení pohledávky, standardní informaci o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvu s dokladem o odeslání.
3. Soud nedospěl k závěru, že by byly splněny předpoklady pro vydání elektronického platebního rozkazu, kterého se žalobkyně domáhala, a to pro nedostatečná tvrzení žalobkyně stran specifikace dílčích nároků, stran toho, jaké částky a kdy žalovaná žalobkyni (její právní předchůdkyni) uhradila a zejména stran konkrétního způsobu, kterým žalobkyně (její právní předchůdkyně) zjišťovala a jak vyhodnotila úvěruschopnost žalované. Soud žalobkyni ještě před jednáním vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání.
4. Žalobkyně žalobu doplnila tak, že žalovaná požádala nejprve o částku částka, tato částka jí byla poskytnuta. Poté zopakovala žádost a požádala o další částky, konkrétně o částka, o částka, o částka a o částka. Vyčerpala tedy celkem částka. Tuto částku měla vrátit spolu s poplatky za výběr v celkové výši částka, s úrokem za dobu trvání úvěru v celkové výši částka a účelně vynaloženými náklady za prodlení se splátkami v celkové výši částka. Celkový dluh vůči žalované evidoval původní věřitel ve výši částka. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila celkem částku částka, která byla vždy započtena na úhradu poplatků, úroku a jistiny úvěru dle obchodních podmínek. Žalobkyně ještě v doplnění žaloby uvedla, že po žalovaném požaduje pouze úhradu částečně dlužné jistiny úvěru částka. Pokud jde o výzvu k dotvrzení zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně vypsala obecná kritéria pro posouzení schopnosti dlužníka splácet zápůjčku s tím, že v daném případě poskytovatel zápůjčky dospěl k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Tento její závěr žalovaná nijak nevyvrátila a původní věřitel tak zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, že žalovaná je úvěruschopná. V závěru doplnění žaloby žalobkyně ještě uvedla, že pokud by soud učinil jiný závěr, navrhuje, aby soud přiznal žalobkyni žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení.
5. Spolu s doplněním žaloby žalobkyně založila do spisu přehled dílčích pohledávek za žalovanou a přehled příchozích plateb od žalované.
6. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání omluvili. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce odkázala zcela na žalobu, její písemné doplnění a všechny listiny, které k důkazu připojila. Žalovaná se k jednání dostavila osobně. Soud provedl dokazování všemi do spisu žalobkyní založenými listinami, dále rozhodnutími v řízeních, kde žalovaná také figuruje na místě žalované a předmětem řízení jsou obdobné pohledávky žalujících stran z titulů smluv o úvěrech, zápůjčkách. Soud také žalovanou vyslechl velmi podrobně jako účastnici řízení.
7. Právě z výslechu žalované soud zjistil, že tato se ocitla v začarovaném kruhu. V rozhodném období její bývalý přítel potřeboval peníze, byla to z její strany velká nerozvážnost a ponaučení do budoucna. Nabrala si řadu půjček. Vlastně vytloukali klín klínem. Neměli na splácení předchozích půjček, tak rychle klikla na další a další půjčku, aby měla peníze na zaplacení tam, kde to nejvíc hořelo. Žalovaná uvedla, že ani neví, kolik si takto vlastně nabrala. Smlouvy uzavírala elektronicky, vždycky tam bylo spoustu napsaného, ale jak ty peníze nutně potřebovala, takto ani všechno nečetla a rychle to odklikla. Určitě tam byla nějaká ujednání o poplatcích a věděla, že se vždycky mělo hodně přeplatit, ale jinde by jim už žádné peníze nepůjčili. Co se týče předmětné půjčky, ví, že mohla čerpat až částka a tuto částku skutečně postupně vyčerpala. Pokud je v žalobě uvedeno, že první částka byla částka, pak další částka, pak částka, pak částka a nakonec částka, takto tak skutečně mohlo být. Neví, kolik na tuto půjčku uhradila, ale mohlo to být něco kolem částka. Vždycky se snažila se všemi věřiteli se nějak domluvit, sepisovala s nimi různé splátkové kalendáře, pokud došlo k soudu, uzavírala smíry nebo dluhy uznávala. Vlastně ani neví, kolik teď ještě dluží. příjmení exekuce zatím nemá. Teď se snaží plnit to, co bylo rozhodnuto soudem. Splácí celkem asi částka měsíčně podle několika rozsudků plus ještě splácí jedné společnosti na základě mimosoudní dohodu částku částka měsíčně. Žalobkyni v tuto chvíli nic nesplácí. Pracuje jako učitelka – vychovatelka s měsíčním příjmem kolem částka. Žije sama s nezletilou dcerou, která chodí na střední školu. Platí náklady na bydlení částka měsíčně plus kolem částka na energie. Jiné příjmy, než od zaměstnavatele nemá. Už si žádné půjčky nebere, už by to opravdu neudělal, snad se jí podaří jednou vše splatit. Závěrem své výpovědi žalovaná ještě uvedla, že pokud se jí věřitelé ptali na její poměry, má za to, že odpovídala pravdivě, některé společnosti ale vůbec nic konkrétního nechtěli, třeba ani kopii dokladů. Má za to, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nechtěla nic, ani žádné výplatní pásky, či jiná potvrzení, doklady. Dodala ještě, že když jí opravdu hrozily exekuce, pomohli jí někdy i příbuzní, ale i těm ještě peníze dluží a zatím jim splácí jen nepravidelně, když jí nějaké peníze v měsíci zbydou.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
13. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněnému nároku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum vyhovět nelze, neboť uvedená smlouva je absolutně neplatná. Žalovaná sice ve své výpovědi jako účastnice řízení před soudem potvrdila, že tvrzenou smlouvu skutečně uzavřela (pokud by takto nevypovídala, žalobkyně by neunesla důkazní břemeno, když smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum není účastníky řádně podepsána), že skutečně vyčerpala částku částka a že to mohlo být v dílčích částkách, jak uvedla žalobkyně. Co se týče okolností uzavření smlouvy, pak výpověď žalované jednoznačně potvrdila skutečnost, která již vyplynulo i z listin. A sice, že žalobkyně s péčí řádného hospodáře nezkoumala (případně nevyhodnotila) poměry žalované, její příjmy, její výdaje. Pokud by se totiž žalobkyně řádně úvěruschopností žalované zabývala, nikdy by jí nemohla finanční prostředky formou úvěru poskytnout. Žalovaná měla v rozhodné době již řadu půjček a úvěrů, jak sama uvedla„ vytloukala klín klínem“. Samozřejmě jde i k její tíži, že žalobkyni (její právní předchůdkyni) výslovně sama o svých dluzích neinformovala, že naopak„ využila toho“ že žalobkyně (její právní předchůdkyně) žádné podrobné informace o ní nechtěla, a nechtěla ani žádné výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu či jiné listiny. Za této situace soud se již dále nezabýval jednotlivými smluvními ujednáními, i když je otázkou, zda v případě, pokud by žalovaná byla v době uzavření smlouvy úvěruschopná, by tato všechna zejména s ohledem na jejich výši obstála.
17. V řízení nicméně bylo prokázáno (za velkého přispění samotné žalované), že částku částka žalovaná skutečně od právní předchůdkyně žalobkyně získala, proto, pokud by tuto částku nevrátila, beze sporu by se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila. V řízení bylo také prokázáno, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovanou.
18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Žalobkyně sama do spisu založila přehled příchozích plateb žalované v celkové výši částka, což žalovaná nezpochybnila (neprokázala, že by uhradila více). Rozdíl mezi celkem získanou částkou částka a celkem splacenou částkou částka je ve výši částka. Soud tedy žalované uložil povinnost právě tuto částku žalobkyni uhradit, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o.z., když žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
20. Ve zbytku však soud žalobu zamítl, jak ve výroku II. uvedeno.
21. S ohledem na výsledek sporu soud o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, když ve sporu úspěšnější žalovaná žádnou náhradu nákladů řízení neuplatnila.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.